Typ: Ukol
38000:Snižování rozlohy lesů
Snižování rozlohy lesů
Člověk odedávna ovlivňoval krajiny, ve kterých žil.
Připomeň si
Co ještě působí na rychlejší změny krajin v současné době? Uvaž, k jakým změnám dochází v přírodě a k jakým v lidské společnosti a ve způsobu života?
Prohlédni si a porovnej 2 obrázky:
- na prvním je znázorněn odhad plochy pralesů (přirozených lesů) před rozšířením zemědělství, kdy bylo asi 50% souše pokryto lesy
- na druhém je rozšíření různých lesů v současné době, kdy se plocha lesů snížila asi na 30% a hodně lesů přirozených se změnilo na lesy hospodářské.
Čím se liší lesy přirozené a hospodářské? Uvaž, jaké je jejich složení a jak se obnovují.
Připomeň si, jak se změnilo složení lesů u nás:
- přirozená (původní) skladba odpovídala zcela podmínkám prostředí,
- současná skladba je výsledkem hospodaření,
V celém světě ubývá nejvíce tropických deštných lesů. Jsou to nejstarší ekosystémy, jejichž obnova trvá staletí i tisíciletí. V posledních letech však velkou rychlostí ubývají.
Od 70.let minulého století jich ubyla asi 7x větší plocha, než je rozloha naší republiky.
Připomeň si, kde jsou tropické deštné lesy a čím se vyznačují :
Ve kterých částech světa jsou nejvíce ohrožené lesy?
Prohlédni si mapku a napiš 3 příklady oblastí, ve kterých jsou lesní ekosystémy nejvíce ohrožené. Jaké jsou tam lesy?
Podívej se, jak rychle postupoval úbytek lesů na Borneu.
Co bývá příčinou rychlého kácení deštného pralesa ?
Přečti si zestručněné informace, které se stále častěji objevují i s mnoha podrobnostmi:
V Indonésii se na velké ploše pěstuje palmový olej pro vývoz.
V Brazílii se vypaluje les, aby se rozšířily pastviny pro chov dobytka - a laciné maso se pak vyváží do bohatých států.
Velké plochy mizí také kvůli dolování bauxitu – v Kongu se na mnoha místech rozšiřuje těžba nerostů v oblasti pralesa.. Různé nadnárodní firmy těží bezohledně lesy kvůli mahagonovému a ebenovému dřevu.......
Přitom se velké plochy lesa vypalují, nebo při zvýšeném suchu se šíří velké požáry. Zároveň se samozřejmě ničí prostředí pro život mnoha domorodců.
Je obava, že do konce tohoto století už zmizí veškerý tropický deštný les, nebo zbudou pouze malé chráněné části.
A nejen to – i kvůli albedu.
Slovem albedo se označuje odraz slunečního světla z povrchu Země.
Velké albedo mají i velké plochy lesa. Uvádí se, že kdyby se plocha amazonského pralesa změnila na pole, znamenalo by to oteplení na Zemi až o 30C.
Tropické lesy jsou i z dalších důvodů velmi potřebné pro budoucnost lidí.
Jsou zdrojem pro výrobu více než poloviny používaných léků, mají velký význam pro uvolňování kyslíku a je v nich největší druhová rozmanitost. Odhaduje se, že většina všech druhů suchozemských organismů žije právě tam. Mnohé ještě vůbec neznáme – nevíme, jaký význam by mohly mít pro potlačení mnoha nemocí, pro získání důležitých látek apod.
Porovnej rozlohu tropických lesů a potom podíl organismů, které v nich žijí.
Spočítej nejprve, jak je to s rozlohou tropických lesů: Souše (pevnina na Zemi) zaujímá přibližně 149 miliónů km². Rozloha tropických lesů na začátku 20.století byla asi 16 mil. km². Kolik to bylo % ?
O sto let později - na poč.21.století století je to přibližně již pouze 7 mil. km² Kolik je to %?
Stáří tropických deštných lesů se odhaduje na statisíce let. Kolik % tropických deštných lesů ubylo za pouhých 100 let?
Uvaž a přiřaď nadpisy k následujícím grafům.
Uvaž – má člověk právo ničit jiné organismy, které dokonce ani třeba nepozná?
