5

Změny skleníkového jevu

Připomeň si, které jsou přirozené skleníkové plyny. 

D. Kvasničková

Skleníkové plyny jsou přirozenou součástí naší atmosféry; jsou to  

Jaký vliv mají tyto plyny na zemský povrch. Zhodnoť podstatu tohoto vlivu pro život.

Přečti si text a odpovídej.

Každý ze skleníkových plynů má jinou schopnost pozdržovat tepelné záření a má tak jiný vliv na přirozený skleníkový jev.

Největší vliv mají molekuly vody, ale i metan má přibližně 20x větší vliv na zpětné odrážení infračerveného záření k povrchu Země než oxid uhličitý a oxid dusný má dokonce 200x větší vliv než oxid uhličitý

- vodní páry způsobují přibližně až přes 60 % přirozeného skleníkového efektu,

- oxid uhličitý způsobuje asi 26 %,

- metan, oxid dusný a ozón způsobují asi 8 %.

Množství těchto přirozených plynů v atmosféře se mění.

Navíc jsou v atmosféře ještě plyny, které v přirozené atmosféře nejsou,  do atmosféry se dostaly vlivem člověka a působí rovněž jako skleníkové plyny. Jsou to zbytky freonů a molekuly přízemního ozónu. Naštěstí těchto plynů je v atmosféře mnohem méně, než  oxidu uhličitého.

Který plyn nejvíce přispívá ke skleníkovému jevu?
Je tohoto plynu všude v atmosféře stejné množství?
S čím na jednotlivých místech souvisí množství tohoto plynu v ovzduší?

Prohlédni si schéma a posuď, co způsobilo změny v množství skleníkových plynů vlivem lidských činností v posledních letech.

D. Kvasničková
Co uvolňují všechny organismy při dýchání do ovzduší?
Co uniká do ovzduší při spalování dřeva?
Odkdy tyto děje v přírodě působí?
Jak se jmenuje přírodní děj, při kterém rostliny oxid uhličitý z atmosféry využívají?

Přibližná rovnováha mezi čerpáním oxidu uhličitého z atmosféry a jeho uvolňováním do atmosféry se udržovala miliony let

Přibližné složení atmosféry ukazuje následující graf:

VK

Porovnej množství oxidu uhličitého a metanu v ovzduší. Doplň a zatrhni, co přibližně platí:

Metanu je v atmosféře méně než oxidu uhličitého přibližně

A ještě daleko méně je v atmosféře ostatních skleníkových plynů jako oxidu dusného a ozónu.

Připomeň si podle tohoto obrázku, co přibývalo v ovzduší v souvislosti s využíváním fosilních paliv:

VK podle https://www.treehugger.com/fossil-fuels/world-energy-use-over-last-200-years-graphs.html
Odkdy se začalo rychle zvyšovat používání fosilních paliv?
Proč spalování fosilních paliv přispívá ke zvyšování množství oxidu uhličitého v ovzduší?
Uvaž, měla fosilní paliva vliv na množství oxidu uhličitého v atmosféře dříve – před průmyslovou revolucí?
Jak dlouho již trvá stálé výrazné zvyšování spotřeby fosilních paliv?

Prohlédni si graf ukazující, jak se za tuto dobu zvyšovalo množství oxidu uhličitého v ovzduší.

Koncentrace oxidu uhličitého je udána v ppm

Ppm = pars per milion = počet částic na milion částic vzduchu

By Narayanese, Sémhur, and the NOAA, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31109427

Postupně se v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí zvyšovala koncentrace i ostatních skleníkových plynů včetně těch, které dříve v atmosféře nebyly – a to takto:

u oxidu uhličitého o 31 %, u metanu o 150 %, u oxidu dusného o 17 % a u troposférického ozónu o 35 %.

Zřejmě zatím jde o nejvyšší hodnoty, kterých bylo dosaženo za uplynulých 400 tisíc let.

Usuď, odkud se dostávají do ovzduší tyto plyny a přiřaď je na správná místa podle jejich zdrojů: 

oxid uhličitý
vodní pára
metan
freony (CFC)
ozon
oxid dusný

Zamysli se a vysvětli některé údaje v předcházejícím úkolu:

Proč také odlesňování přispívá ke zvyšování množství CO2 v ovzduší?
Připomeň si, co je permafrost a co obsahuje?
Který plyn se uvolní do ovzduší při tání permafrostu?

Prohlédni si  graf, který  byl sestaven vědci soustředěnými v tzv. Mezinárodním panelu pro klimatické změny. Připomeň si události ve vývoji člověka a uvaž, jak je výkyvy v podnebí mohly ovlivňovat. Uveď nějaký příklad:  

Zdroj: NASA
Přirovnej tento graf k předcházejícímu grafu ukazujícímu růst spotřeby fosilních paliv. Co je nápadné?
Jak se v současné době mění teplota na zemském povrchu?
Čím se liší zvyšování teploty v současnosti od zvyšování teploty od malé doby ledové do konce 20. století?


Vědci jsou nyní již přesvědčeni, že právě spalování fosilních paliv je příčinou rychlého zvyšování skleníkového jevu – a tím i zvyšování teploty na zemském povrchu.

Usuď, zda je možno říci, že lidé přispívají ke zvyšování skleníkového jevu. Svůj názor vysvětli:

11