Typ: Vyklad
79602:úkol
Metodický rozbor k průřezovému tématu VODA (příklad)
a) Obecné zásady
Téma VODA je vhodné průřezové téma pro 1. i 2. stupeň ZŠ, právě tak jako pro střední školy, a to gymnázia i střední odborné školy.
Ve školách se často průřezové téma řeší nejen striktně na jednotlivých stupních školské soustavy, ale i v kooperaci jednotlivých stupňů – někdy i typů škol.
V této části jsou uvedeny obecně platné zásady, které je pak třeba specificky aplikovat podle jednotlivých vzdělávacích stupňů a v jejich návaznostech
Cíle a úkoly průřezového tématu
Průřezové téma má významně přispět k environmentálnímu vzdělávání, propojovat rozptýlené poznatky a utvářet integrovaný pohled na zvolený tematický okruh – tj. na vodu.
Má v sobě spojovat hlediska přírodovědná, sociální, technicko ekonomická i estetická, brát v úvahu rozmanitost vztahů člověka k vodě., umožňovat sledování a uvědomování si vývoje těchto vztahů, a to i v přímých kontaktech s prostředím, při poznávání historických souvislostí i aktuálních ekologických problémů, při aktivní účasti na poznávání a ochraně vody v okolí.. Má ovlivňovat životní styl žáků v zájmu udržitelnosti rozvoje.
Průřezové téma představuje významné přínosy vzdělávací (získávání a spojování informací různého charakteru, hledání souvislostí, rozvíjení vztahového myšlení, uvědomování si významu a nezbytnosti vody, pozitivních a naopak negativních vlivů člověka na vodu) i přínosy výchovné (podněcování samostatnosti, aktivity, nápaditosti a tvořivosti, chápání občanské odpovědnosti v demokratické společnosti, formování žádoucího životního stylu).
Téma tedy významně přispívá k naplňování mnoha obecných cílů vzdělávání a k utváření klíčových kompetencí. V dosud schválených RVP pro základní školu jsou uváděny:
Kompetence k učení
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Průřezové téma významně přispívá k utváření všech těchto kompetencí v jejich vzájemných souvislostech:
Učí samostatně pozorovat a popisovat okolní prostředí, vztahy lidí k vodě, získávat a třídit informace, získané poznatky zvažovat v jejich souvislostech, domýšlet možné důsledky různých lidských aktivit (pozitivních i negativních ).
Učí aktivně využívat výpočetní techniku (internet) při zjišťování informací o vodě, rozlišovat závažnost problémů spojených s využíváním vody.
Podněcuje zájem o způsoby řešení problémů. Vede žáky k tomu, aby se aktivně podíleli na sledování hospodaření s vodou, uvědomovali si občanskou odpovědnost za zajišťování dostatku vody jako nepostradatelné podmínky udržitelného rozvoje v lokálním i v globálním měřítku. Vede k hledání souvislostí ekologických, technickoekonomických a sociálních, významu preventivní obezřetnosti v jednání, které by mohlo negativně ovlivnit vodu jako nezbytnou podmínku života i rozvoje lidské civilizace.
Při úvahách o možnostech řešení problémů spojených s vodou se rozvíjí nápaditost, žáci se učí aplikovat znalosti z různých přírodovědných i humanitních oblastí, zkoumat okolí, uvědomovat si vlastní vztahy k vodě.
Učí se dokumentovat poznávané skutečnosti, formulovat své názory, kultivovaně diskutovat o problémech, vyjadřovat a zdůvodňovat svá stanoviska a demokratickým způsobem je prosazovat. Přitom je třeba vždy dbát na ohleduplné, slušné a vlídné jednání.
Při konkrétních pracovních aktivitách ( např. v přírodě i v laboratoři) se zdůrazňuje spolupráce, žáci se učí pracovat v týmu, uvědomovat si své schopnosti a možnosti a učí se kriticky oceňovat svůj příspěvek ke společnému řešení úkolů. Poznávají také význam a úkoly různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.
Důležité je, aby se žáci učili oceňovat nápaditá i netradiční řešení problémů, uvědomovali si nebezpečí nesprávného jednání i své občanské povinnosti, ale i své právo angažovat se v řešení problémů. V této souvislosti je žádoucí, aby se také učili komunikovat s veřejností a příslušnými institucemi (např. s odbornými institucemi, s obecním úřadem, s referátem životního prostředí) a aby se aktivně podíleli na akcích zaměřených k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Dne životního prostředí OSN, Dne Země, Dne vody, apod.).
Spolu s působením na racionální stránku osobnosti žáků je zejména na 1.st. ZŠ velmi důležité ovlivňovat i jejich stránku citovou : učit citlivému přístupu k okolní krajině, jejíž nedílnou součástí je voda, chápat nezbytnost vody pro přírodu, pro každodenní život a zdraví lidí, význam vlastního jednání v hospodaření s vodou, učit vnímat krásy a proměnlivosti vody, vyjadřovat se o vodě kresbou, vytvářením plakátů, fotografií, úvahami nad současnými problémy i jejich řešením apod.
V celém tématu je důležité zdůrazňovat specifické místní otázky – tedy např. význam vody pro obec, pro okolí, pro život v minulosti i současnosti, způsoby hospodaření s vodou atd.
Téma je možno rozdělit na menší obsahové celky, které řeší jednotlivci nebo skupiny žáků a vzájemně si informace vyměňují a sdělují. Efektivní je uplatňování projektové metody, při níž žáci sami (samozřejmě za konzultační pomoci učitele) vytyčují otázky a hledají na ně odpovědi
Tato metoda vyžaduje:
- samostatné aktivní zjišťování a soustřeďování informací spojené i s různými činnostmi žáků (s pozorováním, s pokusy, s rozhovory, s vyhledáváním údajů v literatuře, mapách, prostřednictvím počítače – řešením úkolů programu Edurama );
- hodnocení informací a hledání souvislostí mezi nimi;
- vyjadřování problémů a navrhování možných způsobů řešení ;
- dokumentaci získaných informací, zkušeností, prožitků, vyjádření názorů;
- závěrečnou prezentaci výsledků - ústní a písemnou formou, prostřednictvím školních časopisů, nástěnek, popř. i širším zveřejňováním
Téma VODA je možno řešit průběžně, nebo v bloku, nejlépe pak kombinací obou způsobů podle rozhodnutí a možnosti školy.
Při průběžné realizaci se vyučovací hodiny věnované tématu „Voda“ rozloží mezi jednotlivé vzdělávací oblasti, blokový způsob je možno zaměřit na skupinové řešení dílčích otázek projektovou metodou a žáky vést k samostatnému řešení úkolů, které vyústí do „projektového dne“ věnovaného řešení skupinových úkolů, prezentaci připravených dříve zpracovaných výsledků apod. Projektový den je vhodné realizovat u příležitosti Světového dne vody (22.březen), popř. Dne Země (22.duben), Světového dne životního prostředí (5.červen) nebo Světového dne proti suchu a rozšiřování pouští (17. červen).
V realizaci tématu je samozřejmě možná velká variabilita.
b) Čemu je třeba v tématu VODA věnovat pozornost ?
1) Z hlediska obsahu:
Jde o poznávání vody jako základní podmínky života na naší planetě i života a rozvoje lidské společnosti .
Základní znalosti o vodě jsou běžnou součástí jednotlivých vzdělávacích oblastí – přírodovědné i společenskovědné.
Průřezové téma má tyto základní informace z jednotlivých předmětů využívat a doplňovat o integrující pohled, a to zvláště prostřednictvím uplatňování aktivizujících vyučovacích metod – zejména zmíněné projektové metody a přímým stykem s prostředím : samostatné pozorování a řešení úkolů, společné exkurze, besedy, diskuse, různé akce.
Z obsahového hlediska by průřezové téma VODA mělo brát v úvahu následující okruhy informací :
- fyzikální a chemické vlastnosti vody, hydrologický cyklus
- obecná charakteristika obsažená v přírodovědné oblasti vzdělávání
- propojení informací zejména z fyziky, chemie, zeměpisu
Příklady úkolů:
- sledování rozdílů ve fyzických a chemických vlastnostech vody z různých míst – tekoucí a stojaté vody – čisté a znečištěné (průzračnost, rychlost vypařování, tání, obsah dusičnanů apod.)
- význam vody pro život v přírodě, vodní organismy – a jejich život
základní informace obsažené v biologické, popř. zeměpisné části přírodovědné oblasti vzdělávání
možnost řešení projektových úkolů
Příklady:.
- pozorování vybraného vodního ekosystému
- vlivy obce, popř. některých částí obce (průmyslového závodu, dopravy......) na život některého druhu nebo společenstva vodních organismů,
- význam vody pro zdraví lidí, pro hygienu, pro rekreaci, pro vzhled obce – význam vody pro život– hodnocení kvality vody
- zajišťování pitné vody (vodárny, studny), léčivé a minerální vody
- základní informace v přírodovědné oblasti vzdělání,
- možnost úkolů k řešení projektovou metodou – zejména specifických problémů obce, ve kterých se prolínají různé přístupy – přírodovědné, společenskovědné, estetické, ekonomické, technické, možnost exkurzí, besed atd.
Příklady úkolů:
- jaká je spotřeba pitné vody,
- jaká je vhodná míra používání minerálních vod z hlediska zdraví,
- jaká je kvalita pitné vody,
- kde jsou vodní plochy pro rekreaci a jaká tam bývá kvalita vody, jak se tato místa
využívají apod.
Příklady exkurzí (ověřeno v projektu):
- exkurze do vodárny, do přírody ke zdrojům pitné vody, naopak do čistírny odpadních vod.
- význam vody pro hospodářství (pro průmysl, dopravu, pro získávání energie, atd.)
- vodní stavby, přehrady, vodní elektrárny
- základní informace jsou součástí učiva zvláště zeměpisu, občanské nauky, popř. fyziky
- průřezové téma by mělo vést k poznávání problémů a jejich složitosti -
Příklady úkolů:
Zda a jak se využívá lodní doprava
Jaká je spotřeba vody v průmyslu, jaké jsou trendy
Jaký je podíl energie z vodních zdrojů na spotřebě
Příklad exkurze:
- exkurze na vodní dílo - do vodní elektrárny, začlenění do krajiny, historie, aktuální změny, funkce přehrad,, význam využívání vodní energie
- voda v historii – význam vody pro zakládání měst, pro dopravu, pro estetiku....;
- vlivy povodní –příklady;
- základní informace z učiva dějepisu, zeměpisu, z literatury, výtvarné výchovy,
- pro průřezové téma spojování hledisek historických, technicko ekonomických, uměleckých
Příklady úkolů:
Jaký byl význam místního vodního toku pro život v minulosti a jaký je v současnosti.
Které významné povodně obec postihly.
Která umělecká díla se věnují vodě.
Příklady exkurze:
- expozice místního muzea
- umělecké a historické výstavy
- vyjížďka po řece s odborným výkladem
- ohrožování a znečišťování vody, vlivy na život;
- ochrana vody - vodní zákon;
- vztahy společnosti a jedince k vodě, potřeba vody v denním životě;
- základní informace v učivu chemie, biologie, zeměpisu, občanské nauky
- průřezové téma může řešit řadu různých úkolů
Příklady úkolů::
- sledovat vlivy nečistot v prostředí na vodní ekosystém, na vybrané druhy vodních organismů (výskyt některých druhů ryb apod.);
- zjistit jak se řeší čištění komunálních vod;
- zjistit spotřebu vody v domácnosti – porovnání s jinými obcemi;
- zjistit možnosti úspory vody – příklady řešení včetně ekonomických nákladů;
- zjistit názory občanů na hospodaření s vodou, na znečištění vody .
Příklady exkurzí:
Čistírna odpadních vod .
- rozložení vody na Zemi, nerovnoměrnost výskytu sladké vody, státy přímořské a vnitrozemské, význam vody pro dopravu;
- ekosystémy moří, oceánů, řek;
- nedostatek čisté vody – důsledky pro zdraví – porovnání naší situace se situací ve státech s nedostatkem vody;
- ohrožování čistoty vody – oceánů, řek;
- základní informace v přírodovědné i společenskovědné oblasti vzdělávání
- průřezové téma může vybídnout k řešení řady úkolů
Příklady úkolů:
- jak roste potřeba vody – v závislosti na růstu populace, na růstu spotřeby,
- jak se liší život v přímořských a vnitrozemských státech – v minulosti a nyní,
- jak se liší spotřeba vody ve vybraném městě v rozvojových zemích a v některých dalších zemích EU (v severní a jižní oblasti – nebo podle hospodářské úrovně);
- jak souvisí rozšíření nemocí s dostupností čisté vody (opět porovnání);
- uvést příklady havárií ropných tankerů - důsledky pro život v přírodě, pro lidskou společnost (ekonomické a společenské hledisko);
Návštěva kina, muzea apod.
2) Z hlediska metod a forem vyučování:
Obsah je možno řešit velmi různými metodami a formami vyučování
doporučuje se vždy volit zejména aktivizující orientované na
- komunikaci (besedy, kulaté stoly, diskuse)
- přímé vztahy k prostředí (pozorování, exkurze)
- využívání audiovizuální a výpočetní techniky (vyhledávání informací na internetu o prostředí, které není možno pozorovat přímo, vyhledávání statických údajů, fotografií, map )
Všechny tyto metody a formy je možno propojit při řešení projektů – při projektovém vyučování.
Projektová metoda má mít vždy následující fáze:
- vytyčení problému – důležité je promyšlení jeho náročnosti s ohledem na možnosti žáků a aktivní zapojení žáků do jeho výběru a formulace
- samostatné aktivní zjišťování a soustřeďování informací spojené s různými činnostmi žáků (s pozorováním, s pokusy, s rozhovory, průzkumy, s vyhledáváním údajů v literatuře, mapách, prostřednictvím počítače apod.),
- navrhování způsobů a postupů řešení problémů,
- hodnocení získaných informací, jejich doplňování a hledání souvislostí mezi nimi,
- dokumentaci získaných informací, zkušeností, prožitků, pracovních výsledků, vyjádření individuálních názorů,
- závěrečnou prezentaci výsledků – ústní a písemnou formou, pořádáním školních konferencí, prostřednictvím školních časopisů, nástěnek, popř. i širším zveřejňováním v regionálních sdělovacích prostředcích.
Součástí prezentace výsledků mohou být i výstavy, veřejná vystoupení, články v tisku, besedy s rodiči apod. Doporučuje se na takové závěrečné semináře přizvat rodiče žáků, popř. další zájemce. Tyto aktivity jednak postupně vedou ke zlepšení komunikace mezi školou a rodinou, jednak tím škola přispívá prostřednictvím žáků i k ekologické osvětě dospělé veřejnosti.
3) Z hlediska organizace průřezového tématu
Při řešení průřezového je velmi důležitá organizovaná spolupráce pedagogů.
Doporučuje se v týmu učitelů provést nejprve obsahový rozbor tématu, tj.
- vypracovat přehled poznatků, na něž lze navázat a které lze využít
- určit, které poznatky je třeba doplnit
- zdůraznit vztahy, na které je třeba upozornit
- vytknout metody, postupy a formy, které je vhodné uplatnit
- projednat spolupráci na způsobech prezentace výsledků
Na 1.stupni ZŠ
jde o návaznosti mezi učivem tematické oblasti Člověk a jeho svět a možnými aplikacemi do ostatních vzdělávacích oblastí.
Žáci získají přibližně následující vstupní (elementární) informace o vodě:
- voda je v přírodě kolem nás a její podoby se neustále mění - je voda tekoucí a stojatá, je na povrchu země, pod zemí i v ovzduší: pozorujeme vodu v okolí školy, všímáme si jí v různých obdobích roku
- voda je součástí neživé přírody: nedýchá, nepotřebuje potravu, nerozmnožuje se - můžeme se přesvědčit pokusem - převařenou vodu (bez života) uzavřeme do nádoby a nemění se
- voda může být v podobě kapaliny (déšť, ve studních, v mořích, v řekách, ve vodních nádržích - v jezerech, rybnících, v kalužích), v podobě pevné látky (sníh, led, kroupy, jinovatka), v podobě plynné látky (vodní pára, mraky různého typu): pozoruje se voda v okolí, změny jejího skupenství v průběhu roku,
- kapalná voda je výborné rozpouštědlo: vyjdeme ze zkušeností a můžeme uspořádat jednoduchý pokus (ve vodě se rozpouští různé látky - sůl, cukr, líh,),
- voda je v půdě, je v těle všech rostlin i zvířat, je v našem těle: jsou v ní rozpuštěny různé látky a složité látky jsou i ve vodě v těle rostlin, v krvi a v moči
- voda spojuje celou přírodu - je v neustálém oběhu: stále se vypařuje a naopak vodní páry se srážejí, vznikají vodní srážky (déšť, sníh atd.), část vody stéká po povrchu, část se zase hned vypařuje, část prosakuje do půdy a doplňuje zásoby podzemní vody, nejvíce vody se vypařuje z moří a oceánů,
- množství vodních srážek je různé v různých částech světa a v různou roční dobu:
- rostliny ani živočichové (a ani lidé) nemohou žít bez vody: využívá se zkušeností- rostliny se musí zalévat, zvířata i lidé musí pít,
- rostliny přijímají vodu s rozpuštěnými látkami z půdy svými kořeny a stonkem ji rozvádějí do listů, kde je potřebná k výživě rostlin
- živočichové (i člověk) přijímají vodu v potravě a pitím: voda v těle živočichů umožňuje rozvádění látek po těle (je např. základní součástí krve) a umožňuje odstraňování škodlivých látek z těla (je např. součástí moči):
- voda je životním prostředím pro mnoho rostlin i živočichů, kteří žijí ve vzájemných vztazích ve vodních společenstvech (rybník, řeka, moře)
- vodní prostředí v jiných částech světa se liší od prostředí, které je v okolí, žijí zde jiné druhy organismů,
- pitná voda musí splňovat určité požadavky - musí být čistá a zdravotně nezávadná, získává se hlavně ze studní, nebo se čistí voda z vodních toků a čerpá se z vrtů a rozvádí se vodovodem: zdůrazňuje se význam čisté vody a místní zkušenosti
- vodní prostředí (řeky, jezera, rybníky a zejména moře) jsou významným zdrojem potravy pro mnoho lidí: uvádí se příklady podle zkušeností dětí
- voda je velmi důležitá pro udržování čistoty těla i čistoty v bydlišti a okolí, vodou se má šetřit: rozebírá se význam vody z hygienického hlediska
- voda má význam pro dopravu, pro zemědělství, pro průmysl (je potřebná k výrobě různých předmětů) a přitom dochází k jejímu znečišťování: ukazují se různé příklady významu a znečišťování vody, zvláště charakteristické pro daný region
- udržování čistoty vody je důležité pro každého člověka, čistota moří a oceánů je v zájmu všech lidí - i těch, kteří nežijí u moře: uvádějí se příklady možností zamezení znečišťování místních vodních toků a nádrží, zdůrazňuje se vliv čistoty řek tekoucích do moří na čistotu moří a oceánů, připomíná se význam moří a oceánů i pro vnitrozemské státy z hlediska získávání potravy, z hlediska trávení volného času (čistota pláží), z hlediska života mořských organismů a zejména z hlediska solidarity s lidmi žijícími u moře
- nedostatek vody (sucho a šíření pouště) a naopak nadbytek vody (povodně, záplavy, bouře) přinášejí katastrofu pro přírodu i pro lidi: vychází se ze zkušeností
- voda má velký význam nejen pro práci, cestování, ale i pro trávení volného času, pro různé sporty (vodní sporty, zimní sporty): vychází se opět ze zkušeností žáků, z místních zvláštností
- voda v krajině je krásná, je opěvována v básních, písních, obrazy, ve filmu atd. ukazují se konkrétní příklady ve vztahu k domovu, k místní krajině i s ohledem na uvědomování si krás v jiných částech světa, žáci vytvářejí vlastní kresby, učí se písním, básním atd.
Na vyšších stupních vzdělávání
je spolupráce velmi závislá na volbě způsobu a postupu realizace průřezového tématu.
Při průběžném postupu je důležité v týmu pedagogů projednat a zkoordinovat práci v jednotlivých vzdělávacích oblastech (viz dříve), tj. které informace budou poskytnuty nebo zopakovány a shrnuty, které úkoly jsou k samostatnému pozorování a které otázky vybízející k samostatnému zjišťování informací budou zadány, které náměty pro slohové práce, pro dokumentaci, pro estetické vyjádření budou využity, které činnosti (exkurze, laboratorní práce, terénní pozorování apod.) budou zařazeny atd.
Při blokovém postupu je nutno opět v týmu projednat zadání úkolů (jednotlivcům nebo skupinám) k samostatné práci (ke zjišťování informací, k pozorování, k samostatnému návrhu řešení problému, k vytvoření dokumentace, hledání souvislostí, k vypracování zprávy) – nejlépe tak, aby žáci měli pocit, že řeší otázky, které si sami pokládají,
Důležité je zajistit možnost konzultací (u různě orientovaných pedagogů), vymezit dostatečný čas k řešení zadaných úkolů, ke zpracování dokumentace, zprávy apod.
Optimální je kombinace obou postupů – tj. průběžného a blokového.
Je možno kombinovat tyto přístupy také pro jednotlivé ročníky – například od průběžné formy v nižších ročnících přejít k blokové formě u starších žáků - a dokonce je možno vyzvat starší žáky k tomu, aby si připravili, jak objasnit některé poznatky a souvislosti žákům mladším (postup integrace „napříč“ školou); žáci vyšších ročníků se tím učí lépe promýšlet souvislosti, zároveň se vyjadřovat (a uvědomí si i obtížnosti pedagogické práce).
Velkou pozornost je třeba věnovat prezentaci výsledků.
Prezentace výsledků vždy představuje velmi důležitý výchovně vzdělávací prvek.
Uskutečňuje se např. formou semináře (žákovské konference), který si žáci postupně samostatně vedou a na němž dokládají výsledky své práce. Součástí prezentace výsledků mohou být i výstavy, veřejná vystoupení, články v tisku, besedy s rodiči apod. Doporučuje se na tyto závěrečné semináře přizvat rodiče žáků, popř. další zájemce. Takové aktivity jednak vedou ke zlepšení komunikace mezi školou a rodinou, jednak tím škola přispívá prostřednictvím žáků k ekologické osvětě dospělé veřejnosti, a zároveň si tak buduje potřebnou prestiž.
4) Z hlediska podmínek integrace
Na 1.stupni ZŠ
jsou sice uvedené znalosti, dovednosti a návyky ve vztahu k vodě zčásti rozptýleny do jednotlivých předmětů, ale většinou je jejich předávání žákům v rukou jednoho učitele. Ten proto může velmi dobře poznatky spojovat a postupně vést k integrovanému elementárnímu pohledu na vodu, jako nezbytnou podmínku života, důležitý předpoklad životní úrovně lidí, rozvoje hospodářství atd. Zdůrazňovat je nutno místní podmínky!!!
Na vyšších stupních vzdělávání
se školy od sebe liší skladbou žáků, pedagogického sboru, materiálně technickým vybavením i okolním prostředím - určité podmínky pro realizaci integrovaného tématu VODA má ovšem každá škola.
Největší význam při zajišťování netradičních forem výuky má, jak již bylo uvedeno, spolupráce členů pedagogického sboru a podpora vedení školy.
Podněcující a koordinační roli má sehrát školní koordinátor environmentálního vzdělávání.
Důležitá je spolupráce s rodiči a s odborníky. Doporučuje se také využívat kontakty se středisky a centry ekologické výchovy, které mohou významně přispět při rozpracování jednotlivých témat, poskytnout metodické materiály, popř. nabídnout realizaci části integrovaného tématu ve svých objektech.
Ke komplexnímu a globálnímu pohledu na vodu by měli vést ve vzájemné spolupráci učitelé různých předmětů, např. organizováním besedy (semináře, panelové diskuse), které by se společně zúčastnilo několik vyučujících (popř. i odborník z mimoškolního prostředí), kteří by se doplňovali v informacích o vodě z různých pohledů. Přitom je třeba využívat aktuální informace, podněcovat zájem o samostatné získávání dalších informací a aktivně do takové akce zapojit i žáky (např. s připravenými referáty na různá témata týkající se vody a hospodaření s vodními zdroji).
Např. je možno rozdělit zpracování tématu Voda a člověk jednotlivým skupinám žáků do jednotlivých referátů (s důrazem na místní zvláštnosti); nejprve žákům poskytnout dostatek času pro samostatnou práci (např, i pro využívání úkolů z portálu EDURAMA), potom uspořádat seminář, na kterém žáci své referáty samostatně prezentují a samostatně si seminář řídí, vybízejí ke kladení otázek a ke kulatému stolu mohou být pozváni odborníci (i mimo školu) k jejich zodpovídání.
V maximální míře je vhodné využívat výpočetní techniku – vyhledávání informací na internetu, zapisování a třídění získávaných údajů o vodě, zpracování referátů.
Přitom se doporučuje využívat skupinové práce žáků a sdělování zjištěných informací. (důležitou podmínkou úspěchu je správné formování skupin – výběr členů tak, aby se svými schopnostmi doplňovali žáci různě úspěšní a s různými zájmy).
Součástí komplexního – integrovaného- pohledu by měly být i různé akce jako exkurze
(do čistírny odpadních, do hydroelektrárny, apod.), návštěva nebo promítnutí vhodného filmu, uspořádání výstavky prací žáků na dané téma apod.
Pro názorné objasňování vodního ekosystému, hromadění cizorodých látek ve vodních organismech, čištění vody apod. je možno využívat také různá videa, krátké filmy.....
5) Struktura námětů pro průřezové téma v portálu
Projekty k vybraným tématům z jednotlivých závazných tematických okruhů mají být co nejvíce spojeny s utvářením vztahů k místu – k domovu.
Každý příklad obsahuje:
Název zvoleného tématu:
Tematický okruh :
Autor (ři) zpracování tématu:
Název školy:
Stručné vyjádření záměrů tématu:
Znalostní a dovednostní cíle tématu:
Klíčové kompetence - zejména sledované v tématu:
Vazba na hlavní vzdělávací obory:
Vazba na aplikace v ostatních vzdělávacích oborech:
Přibližný potřebný čas na přípravu:
Přibližný potřebný čas pro realizaci a doporučená roční doba:
Popis hlavních etap přípravy a realizace:
Doporučené rozdělení do skupin – jejich velikost a způsob vytvoření skupiny:
Potřebné pomůcky, technické vybavení (vč. návrhů pracovních listů, využívaných úkolů, pokynů pro různé činnosti, které učitel může namnožit pro skupiny žáků apod.)
Další poznámky /např. konkrétní využívané úkoly, záznamové listy pro žáky apod.– např.:
- pro situaci, kdy se průřezové téma řeší ve třídě – s využitím výpočetní techniky,
- pro situaci, kdy se doporučuje práce i mimo školu – například pracovní listy, které učitel může vytisknout a podle nichž žáci provádějí záznamy z pozorování a další aktivity
Viz příklady ukázky záznamových tabulek (autor Eva Jiříková)