2

Metodický rozbor  k průřezovému tématu  VODA  (příklad)

 a) Obecné zásady

Téma VODA je vhodné průřezové téma pro 1. i 2. stupeň ZŠ, právě tak jako  pro  střední školy, a to gymnázia i střední odborné školy.

 

Ve školách se často průřezové téma řeší nejen striktně na jednotlivých stupních školské soustavy, ale i v kooperaci jednotlivých stupňů – někdy i typů škol.

V této části jsou uvedeny obecně platné  zásady, které je pak  třeba specificky aplikovat podle jednotlivých  vzdělávacích stupňů a v jejich návaznostech

 

Cíle a úkoly  průřezového tématu

Průřezové téma má významně přispět k environmentálnímu vzdělávání, propojovat  rozptýlené poznatky a utvářet integrovaný  pohled na  zvolený tematický okruh – tj. na vodu.

Má v sobě  spojovat hlediska přírodovědná, sociální, technicko ekonomická i estetická,  brát v úvahu rozmanitost vztahů člověka  k vodě., umožňovat sledování a uvědomování si vývoje těchto vztahů, a to i v přímých kontaktech s prostředím, při poznávání historických souvislostí i aktuálních ekologických problémů, při aktivní účasti na poznávání  a ochraně  vody v okolí.. Má ovlivňovat životní styl  žáků v zájmu udržitelnosti rozvoje.

Průřezové téma představuje  významné přínosy vzdělávací (získávání a spojování informací různého charakteru, hledání souvislostí, rozvíjení vztahového myšlení, uvědomování si významu a nezbytnosti vody, pozitivních a naopak negativních vlivů člověka na vodu) i přínosy výchovné (podněcování samostatnosti, aktivity, nápaditosti a tvořivosti, chápání občanské odpovědnosti v demokratické společnosti,  formování žádoucího životního stylu).

Téma tedy  významně přispívá k naplňování mnoha obecných cílů vzdělávání a k utváření klíčových kompetencí. V dosud schválených  RVP pro základní školu jsou uváděny:

 

Kompetence k učení

Kompetence k řešení problémů

Kompetence komunikativní

Kompetence občanské

Kompetence pracovní

 

Průřezové téma významně  přispívá k utváření všech těchto kompetencí v jejich vzájemných souvislostech:

Učí samostatně pozorovat a popisovat okolní prostředí, vztahy lidí k vodě, získávat a třídit informace, získané poznatky zvažovat v jejich souvislostech, domýšlet možné důsledky různých lidských aktivit (pozitivních i negativních ).

Učí aktivně využívat výpočetní techniku (internet) při zjišťování informací o vodě, rozlišovat závažnost problémů spojených s využíváním vody.

Podněcuje zájem o způsoby řešení problémů. Vede žáky k tomu, aby se aktivně podíleli na  sledování hospodaření s vodou, uvědomovali si občanskou odpovědnost za zajišťování dostatku vody jako nepostradatelné podmínky udržitelného rozvoje v  lokálním i v globálním měřítku. Vede k hledání souvislostí ekologických, technickoekonomických a sociálních, významu preventivní obezřetnosti v jednání, které by mohlo negativně ovlivnit  vodu jako nezbytnou podmínku života i rozvoje lidské civilizace.

 Při úvahách o možnostech řešení problémů spojených s vodou se rozvíjí nápaditost, žáci se učí aplikovat znalosti z různých přírodovědných i humanitních oblastí, zkoumat okolí, uvědomovat si vlastní vztahy k vodě.

Učí se dokumentovat poznávané skutečnosti, formulovat své názory, kultivovaně diskutovat o problémech, vyjadřovat a zdůvodňovat svá stanoviska  a  demokratickým způsobem je prosazovat. Přitom je třeba vždy dbát na ohleduplné, slušné a vlídné jednání.

Při konkrétních pracovních aktivitách ( např. v přírodě i v laboratoři) se zdůrazňuje spolupráce, žáci se učí pracovat  v týmu, uvědomovat si  své schopnosti a možnosti a učí se kriticky oceňovat svůj příspěvek ke společnému  řešení úkolů. Poznávají také význam a úkoly různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.

Důležité je, aby se žáci učili oceňovat nápaditá i netradiční řešení problémů, uvědomovali si nebezpečí nesprávného jednání i své občanské povinnosti, ale i  své právo angažovat se v řešení problémů. V této souvislosti je žádoucí, aby se také učili komunikovat s veřejností a příslušnými institucemi (např. s odbornými institucemi, s obecním úřadem, s referátem životního prostředí) a aby se aktivně podíleli na  akcích  zaměřených k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Dne životního prostředí OSN, Dne Země, Dne vody, apod.).

Spolu s působením  na racionální stránku osobnosti žáků je zejména na 1.st. ZŠ velmi důležité ovlivňovat i  jejich stránku citovou : učit  citlivému přístupu k okolní krajině, jejíž nedílnou součástí je voda,  chápat nezbytnost vody pro přírodu, pro  každodenní život a zdraví lidí, význam vlastního jednání v hospodaření s vodou, učit  vnímat krásy a proměnlivosti vody, vyjadřovat se o vodě  kresbou, vytvářením plakátů, fotografií, úvahami nad současnými problémy i jejich řešením apod.

V celém tématu je důležité zdůrazňovat  specifické místní otázky – tedy např. význam vody pro obec, pro okolí, pro život v minulosti i současnosti,  způsoby hospodaření s vodou atd.

 

Téma je možno rozdělit na menší obsahové celky, které řeší jednotlivci nebo skupiny žáků a vzájemně si informace vyměňují a sdělují. Efektivní je uplatňování projektové metody, při níž žáci sami  (samozřejmě za konzultační pomoci učitele) vytyčují  otázky  a hledají na ně odpovědi

Tato metoda vyžaduje:

  • samostatné aktivní zjišťování a soustřeďování informací spojené i s různými činnostmi žáků (s pozorováním, s pokusy, s rozhovory, s vyhledáváním údajů v literatuře, mapách, prostřednictvím počítače – řešením úkolů programu Edurama  );
  • hodnocení informací a hledání souvislostí mezi nimi;
  • vyjadřování problémů a navrhování možných způsobů řešení ;
  • dokumentaci získaných informací, zkušeností, prožitků,  vyjádření názorů;
  • závěrečnou prezentaci výsledků - ústní a písemnou formou, prostřednictvím školních časopisů, nástěnek, popř. i širším zveřejňováním

 

Téma  VODA  je možno řešit průběžně, nebo v bloku, nejlépe pak kombinací obou způsobů podle rozhodnutí a možnosti  školy.

Při průběžné realizaci se vyučovací hodiny  věnované tématu „Voda“  rozloží mezi jednotlivé vzdělávací oblasti,  blokový způsob  je možno zaměřit  na skupinové řešení dílčích otázek projektovou metodou a  žáky vést  k samostatnému řešení  úkolů, které vyústí  do „projektového dne“ věnovaného  řešení skupinových úkolů,  prezentaci připravených  dříve zpracovaných  výsledků apod. Projektový den je vhodné realizovat u příležitosti  Světového dne vody  (22.březen), popř. Dne  Země (22.duben), Světového dne životního prostředí (5.červen) nebo Světového dne proti suchu a rozšiřování pouští  (17. červen).

V realizaci tématu je  samozřejmě možná velká variabilita. 

 

b) Čemu je třeba v tématu VODA věnovat pozornost ?

 

1)  Z hlediska obsahu:

Jde o  poznávání  vody jako  základní podmínky  života na naší planetě  i života  a rozvoje  lidské společnosti .

Základní znalosti o vodě jsou běžnou součástí jednotlivých vzdělávacích oblastí – přírodovědné i společenskovědné.

Průřezové téma má  tyto základní informace z jednotlivých předmětů využívat  a doplňovat o integrující pohled, a to zvláště  prostřednictvím uplatňování  aktivizujících vyučovacích metod – zejména zmíněné projektové metody a přímým stykem s prostředím : samostatné pozorování a řešení úkolů,  společné  exkurze, besedy, diskuse, různé akce.

 

obsahového hlediska  by  průřezové  téma VODA  mělo brát v úvahu následující okruhy informací :

  • fyzikální a chemické vlastnosti vody, hydrologický cyklus

      - obecná charakteristika  obsažená  v přírodovědné oblasti vzdělávání

      - propojení informací zejména  z fyziky, chemie, zeměpisu

 

Příklady úkolů:

 - sledování rozdílů ve fyzických a chemických vlastnostech vody z různých míst – tekoucí a stojaté vody – čisté a znečištěné (průzračnost, rychlost vypařování, tání, obsah dusičnanů apod.)

 

  • význam vody pro život v přírodě, vodní organismy – a jejich život

základní informace  obsažené v biologické, popř. zeměpisné části přírodovědné oblasti vzdělávání

možnost řešení projektových úkolů

 

Příklady:.

  • pozorování vybraného vodního ekosystému
  • vlivy obce, popř. některých částí obce (průmyslového závodu, dopravy......) na život některého druhu nebo společenstva vodních organismů,

 

  • význam vody pro zdraví lidí, pro hygienu, pro rekreaci, pro vzhled obce  – význam vody pro život– hodnocení kvality vody
  • zajišťování pitné vody (vodárny, studny), léčivé a minerální vody

- základní informace v přírodovědné oblasti vzdělání,

 - možnost   úkolů  k řešení  projektovou metodou – zejména  specifických problémů obce, ve kterých se prolínají různé přístupy – přírodovědné,  společenskovědné, estetické, ekonomické, technické, možnost exkurzí, besed atd.

 

Příklady  úkolů:

-  jaká je  spotřeba pitné vody,

- jaká je vhodná míra používání minerálních vod  z hlediska zdraví,

- jaká je kvalita  pitné vody,

-  kde jsou vodní plochy pro rekreaci a jaká tam bývá kvalita vody, jak se tato místa

  využívají   apod. 

 

Příklady exkurzí (ověřeno v projektu):

  • exkurze do vodárny, do přírody ke zdrojům pitné vody, naopak do čistírny odpadních vod.

 

  • význam vody pro hospodářství (pro průmysl, dopravu, pro získávání energie, atd.)
  • vodní stavby, přehrady, vodní elektrárny

- základní informace jsou součástí  učiva zvláště zeměpisu, občanské nauky, popř. fyziky

- průřezové téma by mělo vést k poznávání problémů a jejich složitosti - 

 

Příklady úkolů:

Zda a jak se využívá lodní doprava

Jaká je spotřeba vody v  průmyslu, jaké jsou trendy

Jaký je podíl energie z vodních zdrojů na spotřebě

 

Příklad exkurze:

 - exkurze  na vodní dílo -  do vodní  elektrárny, začlenění do krajiny, historie, aktuální  změny, funkce přehrad,, význam využívání vodní energie

 

  • voda v historii – význam vody pro zakládání měst, pro dopravu, pro estetiku....;
  • vlivy povodní –příklady;

- základní informace z učiva dějepisu, zeměpisu, z literatury, výtvarné výchovy,

- pro průřezové téma spojování  hledisek historických,  technicko ekonomických, uměleckých

 

Příklady úkolů:

Jaký byl význam místního vodního toku  pro život v minulosti a jaký je v současnosti.

Které významné povodně obec postihly.

Která umělecká  díla se věnují vodě.

 

Příklady exkurze:

  • expozice místního muzea
  • umělecké  a historické výstavy
  • vyjížďka po řece s odborným výkladem

 

  • ohrožování a znečišťování vody, vlivy na život;
  • ochrana vody - vodní zákon;
  • vztahy společnosti a jedince k vodě, potřeba vody v denním životě;

- základní informace v učivu chemie, biologie, zeměpisu, občanské nauky

- průřezové téma může řešit řadu různých úkolů

 

Příklady úkolů::

  • sledovat vlivy nečistot v prostředí na  vodní   ekosystém, na vybrané druhy vodních organismů (výskyt některých druhů ryb apod.);
  • zjistit jak se řeší čištění komunálních vod;
  • zjistit spotřebu vody v domácnosti – porovnání s jinými obcemi;
  • zjistit možnosti úspory vody – příklady řešení včetně ekonomických nákladů;
  • zjistit názory občanů na hospodaření s vodou, na znečištění vody .

 

Příklady exkurzí:

Čistírna odpadních vod .

 

  • rozložení vody na Zemi, nerovnoměrnost výskytu sladké vody, státy přímořské a vnitrozemské, význam vody pro dopravu;
  • ekosystémy moří, oceánů, řek;
  • nedostatek čisté vody – důsledky  pro zdraví – porovnání naší situace se situací ve státech s nedostatkem vody;
  • ohrožování čistoty vody – oceánů, řek;

- základní informace v přírodovědné i společenskovědné oblasti vzdělávání

- průřezové téma může  vybídnout k řešení řady  úkolů

 

Příklady úkolů:

  • jak roste potřeba vody – v závislosti na růstu populace, na růstu spotřeby,
  • jak se liší život v přímořských a vnitrozemských státech – v minulosti a nyní,
  • jak se liší spotřeba vody ve vybraném městě v rozvojových zemích a v některých dalších zemích  EU (v severní a jižní oblasti – nebo podle hospodářské úrovně);
  • jak souvisí rozšíření nemocí s dostupností čisté vody (opět porovnání);
  • uvést příklady havárií ropných tankerů - důsledky  pro život v přírodě, pro lidskou společnost (ekonomické  a společenské hledisko);

 

Návštěva kina, muzea  apod.

  

2) Z hlediska metod a forem vyučování:

Obsah je možno řešit velmi různými metodami a formami vyučování

doporučuje se vždy volit zejména aktivizující orientované na

  • komunikaci (besedy, kulaté stoly, diskuse)  
  • přímé vztahy k prostředí (pozorování, exkurze)
  • využívání audiovizuální a výpočetní techniky (vyhledávání informací na internetu o prostředí, které není možno pozorovat přímo, vyhledávání statických údajů, fotografií, map )

Všechny tyto metody a formy je možno propojit  při řešení projektů – při projektovém vyučování.

 

Projektová metoda má mít  vždy následující fáze:

  • vytyčení problému – důležité je promyšlení jeho náročnosti s ohledem na možnosti žáků a aktivní zapojení  žáků do jeho výběru a  formulace
  • samostatné aktivní  zjišťování  a soustřeďování informací spojené s různými činnostmi žáků (s pozorováním, s pokusy, s rozhovory, průzkumy, s vyhledáváním údajů v literatuře, mapách, prostřednictvím počítače apod.),
  • navrhování způsobů a postupů řešení problémů,
  • hodnocení získaných informací, jejich doplňování a hledání souvislostí mezi nimi,
  • dokumentaci získaných informací, zkušeností, prožitků, pracovních výsledků, vyjádření individuálních názorů,
  • závěrečnou prezentaci výsledků – ústní a písemnou formou, pořádáním školních konferencí, prostřednictvím školních časopisů, nástěnek, popř. i širším zveřejňováním v regionálních sdělovacích prostředcích. 

Součástí prezentace výsledků mohou být i výstavy, veřejná vystoupení, články v tisku, besedy s rodiči apod. Doporučuje se na takové závěrečné semináře přizvat rodiče žáků, popř. další zájemce. Tyto aktivity jednak postupně vedou ke zlepšení komunikace mezi školou a rodinou, jednak tím škola přispívá prostřednictvím žáků i k ekologické osvětě dospělé veřejnosti.

 

3) Z hlediska organizace průřezového tématu

 

Při řešení průřezového je velmi důležitá organizovaná spolupráce pedagogů.

Doporučuje se v týmu  učitelů provést nejprve obsahový  rozbor tématu, tj.

  • vypracovat přehled poznatků, na něž lze navázat a které lze využít
  • určit, které poznatky je třeba doplnit
  • zdůraznit vztahy, na které je třeba upozornit
  • vytknout metody, postupy a formy, které je vhodné uplatnit
  • projednat spolupráci na způsobech prezentace výsledků

 

Na  1.stupni ZŠ

jde o návaznosti mezi učivem tematické oblasti Člověk a jeho svět a možnými aplikacemi do ostatních vzdělávacích oblastí.

Žáci získají  přibližně následující  vstupní (elementární) informace  o vodě:

-    voda je v  přírodě kolem nás a její  podoby se neustále mění -  je voda tekoucí a  stojatá, je na povrchu  země, pod zemí i v ovzduší:  pozorujeme vodu v okolí školy,  všímáme si jí v různých obdobích roku

-    voda je součástí neživé přírody:  nedýchá, nepotřebuje potravu,  nerozmnožuje se - můžeme se  přesvědčit  pokusem  -   převařenou  vodu  (bez  života) uzavřeme do nádoby a nemění se

-    voda  může být  v podobě  kapaliny (déšť,  ve studních, v mořích,  v  řekách,  ve  vodních  nádržích  -  v jezerech, rybnících,  v kalužích),  v podobě  pevné látky  (sníh, led, kroupy, jinovatka), v podobě plynné látky (vodní pára, mraky různého typu):  pozoruje se  voda v  okolí,  změny jejího skupenství v průběhu roku,

-    kapalná voda je výborné rozpouštědlo: vyjdeme  ze  zkušeností  a  můžeme uspořádat jednoduchý pokus (ve vodě se rozpouští různé látky - sůl, cukr, líh,),

-    voda je  v půdě, je v  těle všech rostlin i  zvířat, je v našem těle: jsou v ní   rozpuštěny různé látky a složité látky jsou i  ve vodě v těle rostlin, v krvi a v   moči 

-    voda  spojuje celou  přírodu  -  je v  neustálém oběhu: stále se  vypařuje a naopak vodní  páry se srážejí, vznikají vodní srážky (déšť, sníh atd.),  část vody stéká po povrchu, část  se   zase  hned  vypařuje,  část   prosakuje  do  půdy a doplňuje  zásoby podzemní  vody, nejvíce  vody se vypařuje z moří a oceánů,

- množství vodních  srážek je různé v různých částech světa a v různou roční dobu:   

 

-    rostliny ani  živočichové (a ani lidé)  nemohou žít bez vody: využívá se zkušeností- rostliny  se musí zalévat, zvířata i lidé musí pít,

-    rostliny přijímají  vodu s rozpuštěnými  látkami z půdy svými  kořeny  a  stonkem  ji  rozvádějí  do  listů,  kde je potřebná  k  výživě  rostlin  

-    živočichové  (i   člověk)  přijímají  vodu   v  potravě a pitím:  voda v těle živočichů  umožňuje rozvádění látek po těle (je  např. základní  součástí krve)  a umožňuje odstraňování škodlivých látek z těla (je např. součástí moči): 

 

-    voda   je   životním   prostředím   pro  mnoho  rostlin i živočichů,  kteří žijí  ve vzájemných  vztazích ve vodních společenstvech (rybník, řeka, moře)

-    vodní  prostředí  v  jiných  částech  světa  se liší od prostředí, které je v okolí,  žijí zde jiné druhy organismů,

 

-    pitná voda  musí splňovat určité  požadavky - musí  být čistá a  zdravotně nezávadná, získává  se hlavně ze  studní, nebo  se  čistí  voda  z  vodních  toků  a  čerpá  se z vrtů a rozvádí se vodovodem:  zdůrazňuje se význam čisté vody a místní zkušenosti

 

-    vodní prostředí (řeky, jezera,  rybníky a zejména moře) jsou významným zdrojem potravy pro mnoho lidí: uvádí se  příklady  podle zkušeností dětí

 

-    voda  je  velmi  důležitá  pro  udržování  čistoty těla i čistoty v bydlišti a okolí, vodou se má šetřit:  rozebírá  se  význam   vody  z  hygienického  hlediska

 

-    voda  má  význam  pro  dopravu,  pro  zemědělství,  pro průmysl  (je potřebná  k výrobě  různých předmětů)  a přitom dochází k jejímu znečišťování:   ukazují se různé příklady  významu a znečišťování vody, zvláště charakteristické pro daný region

 

-    udržování čistoty vody je důležité pro každého člověka, čistota moří a oceánů je v  zájmu všech lidí - i těch, kteří nežijí u moře: uvádějí  se  příklady  možností  zamezení  znečišťování místních vodních  toků a nádrží, zdůrazňuje  se vliv čistoty řek tekoucích do moří na čistotu moří a oceánů, připomíná se význam moří  a  oceánů  i  pro  vnitrozemské  státy z hlediska získávání potravy, z hlediska  trávení volného času (čistota pláží),  z  hlediska  života  mořských  organismů  a zejména z hlediska solidarity s lidmi žijícími u moře

 

-     nedostatek  vody  (sucho  a  šíření  pouště)  a  naopak nadbytek vody (povodně,  záplavy, bouře) přinášejí katastrofu pro přírodu i pro lidi: vychází se ze zkušeností

 

-    voda má  velký význam nejen  pro práci, cestování,  ale i pro trávení volného času,  pro různé sporty (vodní sporty, zimní sporty): vychází se opět   ze  zkušeností   žáků,  z  místních zvláštností

 

-    voda  v  krajině  je  krásná,  je  opěvována v básních, písních, obrazy, ve filmu atd. ukazují se konkrétní příklady ve  vztahu  k  domovu,  k  místní  krajině  i  s  ohledem na uvědomování si krás v jiných částech světa,  žáci vytvářejí vlastní kresby, učí se písním, básním atd.

 

 

Na vyšších stupních vzdělávání

 je  spolupráce  velmi  závislá na volbě  způsobu a postupu  realizace průřezového tématu.

Při průběžném postupu je důležité v týmu pedagogů  projednat a zkoordinovat práci v jednotlivých  vzdělávacích oblastech (viz dříve), tj. které informace budou poskytnuty nebo zopakovány a shrnuty, které úkoly jsou k samostatnému pozorování a které otázky vybízející k samostatnému zjišťování informací budou zadány, které náměty pro slohové práce, pro dokumentaci, pro estetické vyjádření budou využity, které činnosti (exkurze, laboratorní práce, terénní pozorování apod.) budou zařazeny atd.

Při blokovém postupu je nutno opět  v týmu projednat zadání úkolů (jednotlivcům nebo skupinám) k samostatné práci (ke zjišťování informací, k pozorování, k samostatnému návrhu řešení problému, k vytvoření dokumentace, hledání souvislostí, k vypracování zprávy) – nejlépe tak, aby žáci měli pocit, že řeší otázky, které si sami pokládají,

Důležité je zajistit možnost konzultací  (u různě orientovaných pedagogů),  vymezit dostatečný  čas  k řešení zadaných úkolů, ke zpracování dokumentace, zprávy apod.

Optimální je kombinace  obou  postupů – tj. průběžného a blokového.

 Je možno kombinovat tyto přístupy  také pro jednotlivé ročníky – například od průběžné formy v nižších ročnících přejít k blokové formě u starších žáků  - a dokonce je možno vyzvat starší žáky k tomu, aby si připravili, jak objasnit některé poznatky a souvislosti žákům mladším (postup integrace  „napříč“ školou); žáci vyšších ročníků se tím učí  lépe promýšlet souvislosti,  zároveň se vyjadřovat (a uvědomí si i  obtížnosti pedagogické práce).

Velkou pozornost je třeba věnovat prezentaci výsledků.

Prezentace výsledků vždy představuje velmi důležitý výchovně vzdělávací prvek.

Uskutečňuje  se  např. formou semináře (žákovské konference), který si žáci postupně samostatně vedou a na němž dokládají výsledky své práce. Součástí prezentace výsledků mohou být i výstavy, veřejná vystoupení, články v tisku, besedy s rodiči apod. Doporučuje se na tyto závěrečné semináře přizvat rodiče žáků, popř. další zájemce. Takové aktivity jednak vedou ke zlepšení komunikace mezi školou a rodinou, jednak tím škola přispívá prostřednictvím žáků k ekologické osvětě dospělé veřejnosti, a zároveň si tak buduje potřebnou prestiž.

  

4) Z hlediska podmínek integrace

Na 1.stupni  ZŠ

jsou  sice uvedené znalosti, dovednosti a návyky ve vztahu k vodě zčásti rozptýleny do jednotlivých předmětů,  ale  většinou je jejich předávání žákům v rukou jednoho učitele. Ten proto může velmi dobře poznatky spojovat a postupně vést k integrovanému  elementárnímu pohledu na vodu, jako nezbytnou  podmínku života, důležitý předpoklad   životní úrovně lidí,  rozvoje hospodářství  atd.  Zdůrazňovat je nutno místní podmínky!!!

 

Na vyšších stupních vzdělávání

se školy od sebe liší skladbou žáků, pedagogického sboru, materiálně technickým vybavením i okolním prostředím - určité  podmínky pro realizaci integrovaného tématu VODA má ovšem každá škola.

Největší význam  při zajišťování netradičních forem výuky má, jak již bylo uvedeno,   spolupráce členů pedagogického sboru a podpora vedení školy.

Podněcující a koordinační roli má  sehrát školní koordinátor environmentálního vzdělávání.

Důležitá je spolupráce s rodiči a s odborníky. Doporučuje se také využívat kontakty se středisky a centry ekologické výchovy, které mohou významně přispět při rozpracování jednotlivých témat, poskytnout metodické materiály, popř. nabídnout  realizaci části  integrovaného tématu ve svých objektech.

 

  Ke komplexnímu  a    globálnímu  pohledu  na  vodu by měli vést ve vzájemné spolupráci učitelé různých předmětů, např. organizováním besedy (semináře, panelové diskuse), které by se společně zúčastnilo několik vyučujících (popř. i odborník z mimoškolního prostředí), kteří by se doplňovali v informacích o vodě z různých pohledů. Přitom je třeba  využívat aktuální informace,  podněcovat  zájem   o  samostatné získávání dalších informací a aktivně do takové akce zapojit i  žáky (např. s připravenými referáty na různá témata týkající se vody a hospodaření s vodními zdroji). 

 

Např. je možno rozdělit zpracování tématu Voda a člověk jednotlivým skupinám žáků  do jednotlivých referátů (s důrazem na místní zvláštnosti); nejprve žákům poskytnout dostatek času pro samostatnou práci (např, i pro využívání úkolů z portálu EDURAMA),  potom uspořádat seminář, na kterém žáci své referáty samostatně prezentují a samostatně si seminář řídí, vybízejí ke kladení otázek a  ke  kulatému stolu  mohou být  pozváni odborníci (i mimo školu) k jejich zodpovídání.

 

V maximální míře  je vhodné využívat výpočetní techniku – vyhledávání  informací na internetu,  zapisování a třídění získávaných údajů  o vodě, zpracování referátů.

Přitom se doporučuje  využívat  skupinové práce žáků a sdělování zjištěných informací. (důležitou podmínkou úspěchu je správné formování skupin – výběr členů tak, aby se svými schopnostmi doplňovali žáci různě úspěšní a s různými zájmy).

 Součástí komplexního – integrovaného-  pohledu  by měly být i  různé akce jako exkurze

(do čistírny odpadních, do hydroelektrárny, apod.), návštěva  nebo promítnutí vhodného filmu, uspořádání výstavky prací žáků na dané téma apod.

Pro názorné objasňování vodního ekosystému, hromadění cizorodých látek ve vodních organismech, čištění vody apod. je možno využívat také různá videa, krátké filmy.....

 

5)  Struktura námětů pro průřezové téma v portálu

 

Projekty k vybraným tématům z jednotlivých závazných tematických okruhů mají být co nejvíce spojeny  s utvářením vztahů k místu – k domovu.

 

Každý příklad obsahuje:

 

Název zvoleného tématu:

 

Tematický okruh :

 

Autor (ři) zpracování tématu:

 

Název školy:

 

Stručné vyjádření záměrů tématu:

 

Znalostní a dovednostní cíle tématu:

 

Klíčové kompetence -  zejména sledované v tématu:

 

Vazba na  hlavní vzdělávací obory:

 

Vazba na aplikace v ostatních vzdělávacích oborech:

 

Přibližný potřebný čas na přípravu:

 

Přibližný potřebný čas pro realizaci  a doporučená roční doba:

 

Popis  hlavních etap přípravy a realizace:

 

Doporučené rozdělení do skupin – jejich velikost a způsob vytvoření skupiny:

 

Potřebné pomůcky, technické vybavení (vč. návrhů pracovních listů, využívaných úkolů, pokynů pro různé činnosti, které učitel může namnožit pro skupiny žáků apod.)

 

Další poznámky /např.  konkrétní využívané úkoly, záznamové listy pro žáky apod.– např.:

  • pro situaci, kdy se průřezové téma řeší ve třídě – s využitím výpočetní techniky,
  • pro situaci, kdy se doporučuje práce i mimo školu – například  pracovní listy, které učitel může vytisknout  a podle nichž žáci provádějí záznamy z  pozorování a další aktivity

 

Viz příklady  ukázky záznamových tabulek  (autor Eva Jiříková)

 

11