9

Co tvoří planetu Zemi

Země má tvar nedokonalé koule, jejíž střed je v hloubce přes 6 378 km. Pod zemský povrch se lidé dostávají pouze v hlubokých dolech. Udává se, že nejhlubší je důl na zlato v Jihoafrické republice hluboký přes 3000 m .

Uvaž, kolikrát by musel být takový důl hlubší, aby se dostal přibližně do středu Země?


V hlubokých dolech je vysoká teplota. Stoupá obvykle o 300 C na každý km do hloubky, ale v sopečných oblastech i o 700 C .

Bylo by možno dostat se vůbec do středu Země? Vysvětli.

Podle současné představy o stavbě Země se předpokládá, že v hloubi Země jsou zřejmě jiné teploty, které souvisejí i s obrovským tlakem jednotlivých částí Země.

O vnitřní stavbě Země se dozvídáme hlavně ze zkoumání šíření vln, které vznikají při zemětřesení nebo při při velkém podzemním výbuchu způsobeném lidmi. Tyto tzv. seismické   vlny se šíří různě podle teploty a složení prostředí.

Přiřaď do obrázku slova:

Ve stavbě Země se rozlišují 3 základní  části – zemské jádro, zemský plášť a zemská kůra. Zemské jádro a zemský plášť se ještě rozlišují  na svrchní a spodní. Naopak svrchní část zemského pláště a zemská kůra dohromady tvoří kamenný obal Země a  označují se  názvem litosféra.

Doplň k obrázkům podle této informace následující slova:

vnitřní jádro,   vnější  jádro,   spodní plášť,    svrchní plášť,    zemská kůra

svrchní plášť
vnitřní jádro
spodní plášť
zemská kůra
vnější jádro
litosféra

Každá část Země se vyznačuje určitými odlišnými vlastnostmi – má tedy jiné chemické složení.

Vnitřní zemské jádro se obvykle označuje jako NiFe. Zahrnuje přibližně 31% hmotnosti Země a předpokládá se, že se skládá hlavně ze dvou prvků.

Které prvky ho asi tvoří?

Ve vnějším jádru i v zemském plášti je zřejmě řada dalších chemických prvků, jako je křemík, hliník, hořčík, kyslík i další prvky.

Napiš chemické značky uvedených prvků:

Předpokládá se, že asi před 4,5 miliardami let se chladnutím planety vytvářela pevná zemská kůra plná nerovností.

Litosféra je rozdělena do jednotlivých desek pohybujících se po polotekuté vrstvě svrchního pláště, která je v hloubce 150 – 100 km.

Co je nad zemským povrchem?
Co umožňuje existenci této vrstvy (sféry) na Zemi?

Prvotní atmosféra měla úplně jiné složení , než současná; obsahovala hlavně oxid uhličitý, metan,sirovodík, vodní páry...

Když povrch Země dosáhnul teploty nižší než 1000C, začala kondenzovat vodní pára.

Co vznikalo v prohlubních zemské kůry?
Jak se odborně jmenuje sféra vody?
Kde všude asi byla voda, když ještě nebyl na Zemi život?

Přiřaď k následujícímu obrázku názvy zemská kůra,  litosféra,  atmosféra,  hydrosféra

hydrosféra
zemská kůra
atmosféra
litosféra
Které zemské sféry se na povrchu Země vytvářely jako první?

Tyto zemské sféry, jejich vztahy ke Slunci i jejich vzájemné vztahy vytvořily podmínky pro vznik života a jeho rozvoj a ten je zase zpětně ovlivňoval tak, že zcela změnil složení původní atmosféry a umožnil vznik půdy.

Prohlédni si obrázek a podle svých znalostí odpověz na otázky:

D. Kvasničková
Kterou základní podmínku života poskytuje sluneční záření?
Které podmínky pro život poskytuje Země?
Co uvolňují sinice a rostliny při fotosyntéze do atmosféry?
Co uvolňuje většina organismů do atmosféry při uvolňování energie?

11