V naší krajině je však v současné době až příliš častý tento pohled.

Přečti si podle zájmu informace na adrese https://cs.wikipedia.org/wiki/Dvoupoln%C3%AD_syst%C3%A9m, co bylo nejprve dvoupolní a později trojpolní hospodaření.

Řepka není špatná rostlina pro udržování půdní struktury, spíše naopak – ale v přírodě vždy všeho moc škodí. 

Většinou se v poměru 5 % přidává do benzinu, nebo se prodává pod názvem Ekodiesel, ve které je 31% bionafty a 69% nafty z ropy.

Hodně se pěstuje také kukuřice, a to často i na nevhodných místech. 

Prohlédni si pole kukuřice i pšenice záhy po zasetí a vyrostlé rostliny.  

Jaký rozdíl je mezi polem pšenice a kukuřice? Na kterém je půda více chráněna?   

Kukuřice se v současné době pěstuje hodně, protože se může dobře využít na přípravu siláže a pro bioplynové stanice. 

  Přečti si, co je siláž a k čemu ji zemědělci používají .

Siláž se používá se ke krmení hospodářských zvířat . Může se připravovat nejen z kukuřice, ale i z jiných rostlin tak, že se rostliny slisují v jámách nebo v ocelových věžích tak, aby se zamezil přívod vzduchu. Bakterie žijící bez přístupu vzduchu způsobí kvašení a vzniká kyselina mléčná, která působí jako konzervační činidlo. Siláž je šťavnatá a mívá téměř  pH = 4.

Velmi nebezpečné je, když siláž není dobře zabezpečená a při prudkých deštích se vyplaví.

Podívej se, jaké jsou pak důsledky.

Kukuřice je také výhodným zdrojem pro bioplynové stanice.

Přečti si zajímavost:                                          

K výrobě bioplynu se může využít i tráva, ale ta je potřebná pro pasení dobytka,  a tak zemědělci hledají jiné nové možnosti, jak kukuřici nahradit a chránit půdu před erozí.

Začínají se proto pěstovat netradiční energetické rostliny jako například krmný šťovík.

Krmný šťovík je vyšlechtěná trvalá bylina, která dorůstá do výšky až 2 m za rok, která může být na jednom poli 10 i více let. Může se  obhospodařovat podobně jako louka a sklízet i 2x do roka.

Prohlédni si pole na jaře a v létě.