2

Obsahová koncepce portálu EDURAMA

 vychází z prvořadého důrazu na  rozvíjení myšlení v souvislostech – a to z mnoha různých hledisek zdůrazněných v dokumentech MŠ:

 

  • úkoly portálu vybízejí k hodnocení, využívání  a získávání dalších informací – a přispívají tak k rozvíjení informační gramotnosti.
  • mnohé úkoly vybízejí ke sledování situace v blízkém okolí, v naší republice i ve světě,  k zaujímání odpovědných občanských stanovisek – a tak k projevům občanské gramotnosti,
  • odborně zaměřené úkoly vybízejí k hodnocení jevů, k návrhům na řešení dané situace, k uvědomování si nezbytnosti vynakládat finanční prostředky na řešení různých situací a také k vyjadřování názorů v podstatě vyžadujících i ekonomická stanoviska - a přispívají tak k ekonomické  gramotnosti .
  • nemalá část úkolů je orientována k poznávání vývoje problémů a vztahů člověka a prostředí, k uvědomování si souvislostí mezi lidským jednáním a využíváním prostředí, a to nejen v současnosti, ale i z historického a naopak perspektivního pohledu, který je samozřejmě spojován s nezbytností odpovědného jednání v prostředí –  a tudíž k rozvíjení gramotnosti pro udržitelný rozvoj.   Využívány jsou přitom nejen úkoly blizké přídovědné oblasti, ale i oblasti humanitní (v souladu s jednáním zástupců evropských států v Gentu v roce 2002).
  • řešení řady úkolů vybízí k dalšímu rozvíjení poznání uvedených (naznačených) problémů ve vztazích člověka a prostředí . Jejich využívání  zvláště na středních školách může žáky motivovat i ke studiu specializovaných činností  v oblasti „environmentální výchovy“ (viz vyhláška č. 317 ze Sbírky zákonů ČR ze srpna 2005)

 

Některé úkoly zvláště v poslední části portálu EDURAMA vyžadují širší chápání  společenských souvislostí, využívají  některá stanoviska a zjištění publikovaná v odborné literatuře  a jsou vhodné především pro náročnější středoškolskou úroveň.

 Navazují na závěry EHK z Vilniusu v roce 2005, která se konala v souvislosti s  Dekádou vzdělávání  pro udržitelný rozvoj vyhlášenou OSN pro celý svět.

V závěrech EHK se přímo uvádí „ Environmentální  vzdělávání  by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání , a to integrujícím způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj.“ 

V této souvislosti je třeba připomenout, že Strategie OSN zdůrazňuje v oblasti  vzdělávání pro udržitelný rozvoj  (VUR) – stručně „ekologické výchovy“ – tři základní oblasti –

  1. tj. neformální, za níž mívá odpovědnost rezort životního  prostředí ,

 

     formální – kde je garantem školství – a je pokládána ve vzdělanostní

                                                                                  společnosti za základní oblast EV,

 

           informální – která bývá spojena s nejrůznějšími občanskými aktivitami .

 

V  poslední části portálu EDURAMA zaměřené k ekologickému vzdělávání  řada úkolů přímo vede  k uvědomování si občanské odpovědnosti  i možností  všech  občanů přispět k plnění úkolů Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj  České republiky  (2008 - 2015).

 

Základní pilíře řešení úkolů zaměřených k problematice životního prostředí a udržitelnosti rozvoje vystihuje toto schéma využitelné při  zpracování školního plánu EV:

     

 Komplexní pojetí realizace EV   - PROJEKT  EV   = ŠKOLNÍ PLÁNY EV

 

 

                     

 

 

 

Vytvoření funkčního  „školního programu ekologického vzdělávání“ (ŠPEV) by mělo být věcí CELÉHO PEDAGOGICKÉHO SBORU;

 

Takový plán by mohl být DLOUHODOBÝ a rozdělený na jednotlivé plány KRÁTKODOBÉ -  ROČNÍ, které by na jedné straně umožňovaly široké zapojení žáků a na druhé straně by mohly stavět i různé zajímavé cíle….

 

  • Základní PŘÍSTUPY K  ŘEŠENÍ  by  měly  klást důraz na souvislosti:

-   v oblasti přírodovědné a technické

-   mezi oblastí přírodovědnou a humanitní (ekonomickou, regionální apod.)

- tj.  mezi základními pilíři UR  ( environmentálním, ekonomickým  a

        sociálním)

-  mezi  formální, neformální a informální oblastí EV

-  s vlivy na osobnost žáka

 

 

ŠPEV  by pak mohl mít  hierarchicky uspořádané realizační uplatnění  v rámci školy, (vzdělávacího oboru), předmětu, vyučovací hodiny....

 

V současné době za aktuální problémy je možno pokládat především následující: :   klimatické změny, ochrana vody  a hospodaření s vodou, problémy půdy, péče o biodiverzitu – zvláště ochrana lesů – jejich význam pro boj proti klimatickým změnám i pro ochranu vody a půdy, působení na vnímání a jednání jednotlivých skupin občanů – od odborníků po určité věkové skupiny  a další sskupiny občanů ….…..

 

Mezi cíle vzdělávání pro udržitelný rozvoj patří:

 

- POZNATKY – ZNALOSTI – POCHOPENÍ – PŘESVĚDČENÍ 

- DOVEDNOSTI – NÁVYKY – SCHOPNOSTI

- HODNOTY - ŽIVOTNÍ STYL

 

Uplatnění v rámci školy, vzdělávacího oboru, předmětu i  vyučovací hodiny vystihuje následující schéma....

 

 

       
   
 
   

EV  = EKOLOGICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA

           ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA

 

 

 

Přitom je možno uplatňovat různé prostředky EV - tj

VYUČOVACÍ METODY  A  FORMY 

- interaktivní – aktivizující   - samostatné řešení problémových úkolů, vyhledávání aktualních informací, vyvozování závěrů…….

 

-integrující   - přiměřené projekty,

 

-kooperující -  přímé vztahy k prostředí , spolupráce s mimoškolním prostředím

 

 

 

REALIZACE ve škole  by měla být vyjádřena školním  projektem  EV:

                      

  1. v jednotlivých předmětech - předměty všeobecněvzdělávací

                                                                  - odborné

  1. pro průřezové téma -   integrace  -  různé projekty

 

  1. v rámci celotřídních a celoškolních aktivit

 

  1. ve  spolupráci s mimoškolním prostředím

                         – s praxí

 

  1. E) při využívání portálu EDURAMA

 

 

Užitečná  a podnětná je pro školní koordinátory EV často spolupráce s  Klubem ekologické výchovy, o.s.

 

Informace:  www.kev.ecn.cz

Tradiční celostátně organizované každoroční aktivity:

  • Středoškolská ekologická konference
  • Žákovská ekologická konference
  • Výtvarná a literární soutěž
  • Udělení označení „Škola udržitelného rozvoje KEV“
  • semináře, exkurze
  • metodiky, informace

 

 

 

 

Přílohy:

Aktuální dokumenty ke vzdělávání  a portál EDURAMA

 

Obsah i metodické pojetí portálu EDURAMA plně odpovídá současným dokumentům, které vyjadřují zásadní požadavky na vzdělávání v naší republice, požadavku zákona 123/98 Sb.i  důležitému mezinárodnímu dokumentu Evropské hospodářské komise OSN,  k jehož plnění  jsme se zavázali.

 

Jsou to:

 

  1. STRATEGIE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY ČR do roku 2020

 (plné znění http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf)

 

 uvádí základní vizi či smysl vzdělávání takto:

 

„V nejobecnější podobě lze smysl vzdělávání vyjádřit prostřednictvím čtyř jeho hlavních cílů:

osobnostní rozvoj přispívající ke zvyšování kvality lidského života,

udržování a rozvoj kultury jako soustavy sdílených hodnot,

rozvoj aktivního občanství vytvářející předpoklady pro solidární společnost, udržitelný rozvoj a demokratické vládnutí,

příprava na pracovní uplatnění.

 

Tento dokument také formuluje rozdíly  mezi třemi základními úrovněmi vzdělávání takto:

 

Formální vzdělávání se odehrává zejména ve školách a jeho prostřednictvím lze dosáhnout stupňů vzdělání (základního vzdělání, základů vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání). Znaky charakteristické pro formální vzdělávání v České republice vykazuje rovněž vzdělávání předškolní, základní umělecké a jazykové. Jsou definovány jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení.

                                     

Neformální vzdělávání je zaměřeno na rozvoj znalostí, dovedností a schopností v zařízeních zaměstnavatelů, v soukromých vzdělávacích institucích, ve školských zařízeních (např. zájmové vzdělávání, které poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti), nestátních neziskových organizacích, v knihovnách a dalších organizacích. Do oblasti neformálního vzdělávání lze řadit některé organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež i dospělé, jako jsou například kurzy, rekvalifikace, školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je účast odborného lektora, učitele, trenéra či proškoleného vedoucího. Bez dodatečného uznání příslušným orgánem nebo institucí však zpravidla nevede k získání stupně vzdělání.

 

Informální učení lze chápat jako proces spontánního získávání znalostí, dovedností a schopností z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině a ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si výsledky učení. Informální  učení na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání není organizované a institucionálně koordinované, zpravidla má nesystematickou povahu a postrádá formující vliv učitele.

 

 

2. STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ  do roku  2020

(plné znění: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020)

         smyslem strategie je především:

  • otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,

-    zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,

  • rozvíjet informatické myšlení žáků.

 

Uvádí, že k tomu bude potřeba realizovat řadu aktivit v těchto směrech:

  1. Zajistit nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům.
  2. Zajistit podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků.
  3. Zajistit podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů.
  4. Zajistit budování a obnovu vzdělávací infrastruktury.
  5. Podpořit inovační postupy, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků.
  6. Zajistit systém podporující rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy.
  7. Zvýšit porozumění cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání.

 

 

  1. Strategický rámec ČR 2030dokument vlády ČR navazující na globální

        cíle UR schválené v rámci OSN  (plné znění:  https://www.cr2030.cz/)

         Tento dokument  v části 1.4. Vzdělávání „  

zdůvodňuje především  potřebu

 

-  rozvíjet  digitální gramotnost,

 

-  proměnit skladbu obsahu vzdělávání v zájmu rozvíjení kritického myšlení a propojování znalostí přírodovědných a společenskovědných, globálních a lokálních, o minulosti a budoucnosti – tedy aspektů mezioborových souvislostí,

 

- doplňovat informace spojené s předpoklady dalšího rozvoje podněcující zájem žáků,  a tím i předpoklady pro celoživotní další vzdělávání.

 

 

  1. 4. Zákon č. 123/98 Sb. O právu a informace o ŽP i v jeho novelizovaných zněních, kde se pro oblast školství v § 13 přímo uvádí:

 

(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

  1. a) zodpovídá za zařazení environmentální výchovy ve smyslu udržitelného rozvoje do základních pedagogických dokumentů, a
  2. b) podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

 

V roce 2000 byla na základě uvedeného zákona přijata Státní koncepce environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) pod gescí MŽP  a byla uzavřena spolupráce v této oblasti s MŠMT. V této souvislosti se také začala i v řadě škol rozšiřovat zkratka EVVO přestože zákon  pro oblast škol přímo hovoří o „environmentální výchově ve smyslu udržitelného rozvoje“ a neuvažuje v této oblasti o osvětě, takže ve školství logicky stále platí zkratka EV (tj. environmentální, popř. šiřeji ve smyslu udržitelného rozvoje pojaté  ekologické  vzdělávání – viz příloha Vývoj formální EV).

 

Ve školství v souladu s uvedeným zákonem (a následnými Akčními plány) byly aspekty EV v celostátním měřítku ve školství uplatněny takto:

- byly zohledněny při tvorbě všech RVP (tj pro předškolní výchovu, ZŠ, gymnázia i SOŠ),

- bylo přijato opatření k podpoře práce školního koordinátora EV; vyhláška č. 317 z 27.7.2005 O dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, kde byly stanoveny podmínky pro studium k výkonu specializovaných činností v oblasti EV (tedy pro školního koordinátora) a následně v Zákoníku práce byl stanoven jeho funkční příplatek podle § 133 ve výši 1000 - 2000, - Kč měsíčně po absolvování studia.    

 

V návaznosti byl význam komplexního pojetí EV i odborného a metodického proškolení školních koordinátorů EV pak znovu zdůrazněn v novelizovaném Metodickém pokynu ze dne 27.října 2008 pod č.j. 16745/2008 – 22  (viz samostatná příloha)

 

Formální (školní EV ) má v naší zemi  dlouhou tradici – viz samostatná příloha  Vývoj formální EV v ČR.

Mnohé školy využívají hojné kontakty se středisky EV, což vedle pozitivních zkušeností občas vede, bohužel, i k přesvědčení, že se EV (tedy EVVO)  odehrává především v těchto střediscích, popř. při návštěvě jejich pracovníků ve školách. Takové případy samozřejmě nepřispívají ke skutečným cílům formativní EV.

 

 

V této souvislosti je třeba připomenout  i velmi důležitý mezinárodní dokument

 k jehož přijetí se  naše školství zavázalo  a který rovněž charakterizuje specifické úkoly formálního, neformálního a informálního vzdělávání – tím je:

 

Strategie pro vzdělávání  pro udržitelný rozvoj Evropské hospodářské komise OSN (UNECE)

přijatá na Zasedání na vysoké úrovni ministerstev školství  a životního prostředí v Vilniusu v březnu 2005

 

Záměrem  tohoto dokumentu bylo:

 „ podpořit členské státy Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) aby rozvíjely a zpracovávaly VUR do svých formálních vzdělávacích systémů ve všech relevantních  předmětech a do neformálního a informálního  vzdělávání.“

 

Strategie VUR přijatá ve Vilniusu charakterizuje 3 základní oblasti (‚stejně jako Strategie rozvoje vzdělávání ČR do roku 2020)

 

  1. Formální oblast, která postupuje podle určitých společensky přijatých pravidel v určitých strukturách;

u nás např. podle jednotlivých RVP pro navazující stupně a typy vzdělávání i programů ve vyšších formách vzdělávání a v  oblasti dalšího celoživotního vzdělávání.

 

  1. Neformální oblast VUR představuje velmi důležitý společenský nástroj k doplňujícímu působení na děti a mládež, zejména v mimoškolní oblasti. Uskutečňuje se převážně ve volném času prostřednictvím různých zájmových, informačních, konzultačních a vzdělávacích středisek, organizací a institucí, podniků, médií apod.

 

3, Informální oblast VUR pak vyplývá z přímých kontaktů jedince s prostředím - tedy s přírodou, s prostředím vytvořeným člověkem i z mezilidských vztahů. Provází formální i neformální oblast, a podle možností  je účelné pro ni navozovat vhodné situace.

 

Dále se v tomto dokumentu uvádí:

„  Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) se stále vyvíjí jako široký komplexní pojem zahrnující vzájemně propojené environmentální, ekonomické a sociální otázky.“ „Environmentální vzdělávání by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání , a to integrujícícm způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

 

Závěr k využívání  portálu EDURAMA

Portál Edurama přispívá k realizaci záměrů Strategie vzdělávací politiky ČR v oblasti formálního vzdělávání jak  obsahovým pojetím úkolů, tak i pozorností k osobnostnímu rozvoji žáků,  jejich výchově k aktivnímu občanství. Přispívá k realizaci všech aktivit, jejichž potřebu  uvádí Strategie digitálního vzdělávání, a to jak ve vztazích k žákům, tak i k pedagogům.  Úkoly propojují přírodovědné a společenskovědné, globální i lokální přístupy, zabývají se jak minulostí tak budoucími perspektivami, zdůrazňují mezioborové souvislosti, podněcují zájem žáků o samostatné získávání a využívání informací. Důrazem na postupné rozvíjení myšlení v souvislostech  (na „ekologické přístupy“) pomáhá vytvářet předpoklady pro udržitelnost rozvoje, a tak plní záměry Strategického rámce ČR 2030.

Portál Edurama zcela navazuje na požadavky zákona 123/98Sb., protože rozpracovává obsah environmentálního vzdělávání ve smyslu udržitelného rozvoje  (tj. stručněji označovaného jako „ekologické vzdělávání“  -EV) pro formální oblast  v souladu s platnými Rámcovými vzdělávacími programy  (RVP) pro jednotlivé stupně školské soustavy i pro jednotlivé vzdělávací obory. Vyhovuje i tím, že věnuje velkou pozornost metodické podpoře pro učitele tím, že pro učitele jsou ke všem úkolům  k dispozici  odkazy na klíčové pojmy  RVP,  vzorová řešení úkolů, různá metodická i další doporučení.

Ekologická část portálu EDURAMA byla ověřována v různých typech škol – základních i středních  - s velmi dobrými výsledky; za nejdůležitější doporučení je možno pokládat i jeden z názorů žáků, že „takto by mělo probíhat vzdělávání v 21.století….“

 

Praktické doporučení pro  školního koordinátora  EV k mezipředmětové koordinaci při využívání úkolů.

Pojetí úkolů není orientováno výhradně k jednom učebním předmětu, ale  - v souhlase se základním pojetím ekologického vzdělávání jako vzdělávání „vztahového“ -  je možno jeden úkol využít ve více předmětech (viz příslušné tabulky) a podle zvážení použít různé navazující vyučovací metody  (diskuse, hledání a doplňování dalších informací ve vztahu k okolí, k aktuální situaci  apod.).  Jde o rozšiřování schopnosti žáků myslet v souvislostech.  Případné využití nejen v jednom z učebních předmětů vede k tomu, že  si žáci uvědomují širší souvislosti. Úkoly je možno využívat  nejen při běžné výuce, ale i v různých příležitostných situacích a s různou náročnosti. Na řešení úkolů je možno navazovat samostatnými pohledy žáků na daný problém  (např. ve spojení s kritickým hodnocením konkrétní situace v okolním prostředí,  v návaznosti na uvědomování si vývoje situace v různých oblastech života ; viz význam pro výchovu aktivního občana, vztahy k situaci řešení klimatických změn,, nedostatku vody, hodnocení vztahů občanů  i různých částí světa k prostředí  apod.).

 

Pro zajištění přehledu využívání úkolů pro učitele (pokud  se ve škole začnou využívat úkoly v několika vyučovacích předmětech) by bylo užitečné vytvořit (např.pro sborovnu) přehlednou  tabulku, do které by učitelé před nebo po využití úkolu zaznamenali, ve kterém ročníku a ve které třídě určitý úkol využili (uvedli knihu a číslo úkolu) tak, aby další vyučující mohli vybrat jiný úkol, nebo se vědomě zaměřit na jiný způsob využívání uvedeného úkolu.  Taková koordinace by byla užitečná i v případě využívání úkolů pro průřezová  témata.

 

 

 

11