Typ: Vyklad

79607:

úkol

Funkce školního koordinátora vznikla na základě řešení rozsáhlého výzkumného  nizozemsko českého projektu Tulipán v letech 1999 – 2001, kterého se zúčastnilo  celkem 54 ZŠ  a pedagogické fakulty ze všech krajů ČR  i současně probíhajícího projektu UNDP UK v Praze, ve kterém bylo zapojeno 13 různých typů SŠ.  Oba tyto projekty byly zaměřeny k ověření možností formálního  (tj. školního)  ekologického vzdělávání  včetně některých  návazností směřujících  k využívání spolupráce s oblastí mimoškolní ; vedením obou těchto projektů byla pověřena RNDr. PhDr. Danuše Kvasničkové CSc  -tehdy ještě předsedkyně občanského sdružení Klub ekologické výchovy založeného v roce 1995. (viz část  K historii EV).

Na obou závěrečných oponentních řízeních těchto rozsáhlých projektů bylo konstatováno, že k výborným výsledkům projektů velice přispěl zájem a aktivita školních koordinátorů ekologického vzdělávání (|EV), kteří byli  na všech zúčastněných školách  ustaveni a hned v roce 2001 byl proto připraven  1.metodický pokyn MŠMT pro školy doporučující ustavení funkce školního koordinátora EV.

Na základě zkušeností z uvedených projektů Klub ekologické výchovy zahájil  již v roce 2005 1. kurs pro školní koordinátory  EV schválený MŠMT  ve spolupráci  s  Institutem vzdělávání a poradenství ČZU v Praze, v jehož zařízeních se řada prvních  specializačních studií konala.

Důležitost funkce školního koordinátora byla potvrzena i v několika následujících rozsáhlých celostátních projektech školství zaměřených k formálnímu – tj. školnímu ekologickému vzdělávání v základních i středních školách, které se uskutečnily v rámci celé ČR a v nichž  šlo v prvé řadě o zjišťování a vytváření přepokladů pro prolnutí základních záměrů ekologického vzdělávání do běžné každodenní práce školy  (tj. „  formální“ ekologické výchovy)  a následně i  možnosti  spolupráce školy s různými oblastmi mimoškolní  (tedy  tzv. „neformální“) oblastí. Mimo jiné byly  např. pro školy vydány metodické pokyny s konkrétními ukázkami příkladů uplatňování ekologického vzdělávání ve všech všeobecně vzdělávacích učebních předmětech.

 

 

Především je třeba zdůraznit, že výběr školního koordinátora  ekologické výchovy  (dále EV) je právě pro realizaci „formální“ EVvelmi důležitý; musí v sobě zahrnovat základní osobnostní předpoklady pro schopnost rozvíjet spolupráci – tj. výrazně pozitivní základní předpoklad pro funkci učitele jako takového po odborné i lidské stránce, zároveň člověka, který si je vědom významu ekologického vzdělávání současně připravované mladé generace, která  se ve svém životě bude střetávat s mimořádně závažnými oztázkami pro další rozvoj lidské civilizace i zodpovědnosti této funkce ve spoluprací s kolegy.

 

Pokusme se stručně vyjádřit, co by mělo patřit  alespoň mezi prvořadé úkoly školního koordinátora ekologického vzdělávání.

 

 pak určitě patří provedení podmínek pro EV v dané škole;

 

Především se doporučuje, aby si školní koordinátor provedl  (pokud ji již nemá) základní celkovou analýzu podmínek (místních a aktuálních  - vnitřních i vnějších ), pro ekologické vzdělávání na dané škole.

Ta by měla představovat užitečný základ pro jeho vlastní celkovou činnost i pro mezioborovou koordinaci  a spolupráci, a to i při využívání úkolů portálu EDURAMA.

Jde především o ujasnění si vstupních předpokladů koordinační činnosti – tj. existující situace ve škole ve vztazích k ekologické problematice, která se na jednotlivých školách může i výrazně odlišovat. Zatímco na mnoha školách je možno počítat s vesměs pozitivními vztahy k ekologickému vzdělávání, na jiných  tomu může být naopak – a nejběžnější situace bývá kdesi mezi těmito dvěma vyhraněnými situacemi.

 

Za vesměs pozitivní předpoklady pro ekologické vzdělávání ve škole je možno pokládat především takovouto situací:

 

• Ekologické vzdělávání (dále EV) je vedením školy i většinou učitelů považováno za velmi důležité, a to i v kontextu se současnými  společenskými problémy v mezinárodním i státním měřítku a toto stanovisko je spojeno se zájmem o aktivní účast v průběžném přispívání k růstu ekologického vědomí a zodpovědnosti,

 

• EV se setkává s pozitivním ohlasem u většiny žáků,

 

• Požadavky na EV jsou vyjádřeny  ve školních vzdělávacích programech (ŠVP) a týkají se všech oblastí vzdělávání (přírodovědného i humanitního zaměření) i zapojování různých vyučovacích metod a forem, a to i se zvláštním zřetelem  k aktivnímu různému využívání počítačů,

 

 

• Ve škole se tradičně řeší průřezová témata zaměřená k EV z různých hledisek celosvětových, regionálních i místních a klade se důraz na osobní stanoviska a jejich zdůvodňování;

 

• Ve škole je již tradičně ustanovena fce školního koordinátora EV, která je uznávaná jak v rámci pedagogického sboru a vedení školy, tak je respektována i z hlediska žáků ; jsou pro ni vytvářeny potřebné podmínky;

 

 

• Ve škole jsou vytvářeny podmínky pro zvyšování odborné i metodické kvalifikace  této funkce, pro spolupráci školního koordinátora s ostatními členy pedagogického sboru i s vedením školy a je také správně oceňována;

     

 

• Škola má tradičně zpracováván plán (projekt) ekologického vzdělávání , jeho uplatňování v práci školy a jeho inovace v návaznosti na měnící se situace v této oblasti v rámci republiky i ve světě – i s důrazem na rozvíjení počítačové gramotnosti;

 

• Škola má k dispozici potřebné vybavení pro EV a věnuje pozornost propojování různých výchovněvzdělávacích aspektů – zejména využívání digitálního vzdělávání s řešením úkolů týkajících se EV;

 

• Škola průběžně věnuje pozornost zvyšování informovanosti a spolupráci pedagogů v oblasti ŽP a spolupráci školy s mimoškolním prostředím (např. se středisky EV, s odpovědnými pracovníky v místní samosprávě, v různých vzdělávacích i profesně orientovanými zařízeních;

 

• Škola využívá návaznosti formální (školní) EV  a neformální (mimoškolní) EV  ( s kým,  kde a  jak  a v jakých směrech se oficiálně spolupracuje);

 

• Vedení školy má kladný vztah k EV, koordinátor má možnost zvyšovat si svou kvalifikaci a je za svou dobrou práci oceňován;

 

            Zákoník práce  stanoví jeho funkční příplatek podle § 133  odměnu ve

             výši 1000 - 2000, - Kč měsíčně po absolvování studia.     

 Novelizovaný Metodický pokyn ze dne 27.října 2008 pod č.j. 16745/2008 - 22.

             určuje kombinované specializační studium  -  podmínkou je akreditace studia

               a   průběžné odborné aktuální informace;

              VUR představuje součást Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020.

 

 

• Škola se účastní různých pro školu užitečných projektů  a  účelně využívá případnou finanční podporu pro EV z obce, z kraje apod.

 

• Škola aktivně spolupracuje s mimoškolní oblastí - např. začíná předávat své zkušenosti z této oblasti – a naopak aktivně získávat zkušenosti z praxe podle svého zaměření (popř.  představuje i  školní centrum  EV zajišťující spolupráci mezi školami v této oblasti)

 

• Škola všestranně spolupracuje s rodiči v této oblasti, a to jak jejich využíváním pro různé diskuse a jiné aktivity, tak jejich informováním o aktivitách školy v této oblasti, rozvíjí se i spolupráce mezi školou a obcí, popř. podnikem apod;

 

• Učitelé využívají z různých (přírodovědnětechnických i humanitich hledisek)  okolní prostředí školy, vzbuzují zájem žáků  (nebo jejich skupin) o samostatné zkoumání prostředí a uvědomování si kvality řešení různých situací, popř. jsou žáci podněcováni ke zpracovávání stručných samostatných zpráv o zájmových odborných aktivitách ,

 

• Škola využívá různé vnější příležitosti k podpoře EV, je např. členem Klubu ekologické výchovy (organizace učitelů a škol pro EV), organizuje různé formy meziškolní spolupráce v této oblasti apod.

 

• Všechny uvedené (i další aktuální, regionální a lokální aspekty) se ve škole příležitostně (např. u příležitosti Dne ŽP) hodnotí a rozvíjí se v této oblasti spolupráce mezi učiteli  a popř. i různými oblatmi mimoškolního prostředí (vč. např. zaměření týkající se budoucího zaměstnaní).

 

 

Obsah EV  zahrnuje následující okruhy informací:

 

POZNATKY O BIOSFÉŘE  - životodárné systémy 

                                                 - ekosystémové pojetí - biodiverzita

 

POZNATKY O ČLOVĚKU -    komplexní pojetí – hledisko historické

                                                                 - hledisko společnosti

                                                                     - hledisko jednotlivce

 

POZNATKY O SOUČASNÝCH PROBLÉMECH ROZVOJE 

  - obecné a profesní

            -  úroveň globální                          

            -  úroveň regionální

            -  úroveň  lokální

 

 POZNATKY O MOŽNOSTECH A ZPŮSOBECH ŘEŠENÍ  A JEJICH

   UPLATŇOVÁNÍ  V JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍCH:

 obecné a profesní (u SOŠ)

            oblast vědecko technická

            oblast  ekonomická

            oblast institucionální a právní

            oblast postojová – hodnocení - informace

                                               aktivity společnosti – jednotlivce

 

 

Obsah je možno uplatňovat různě a vyžuvívat různé  

VYUČOVACÍ METODY  A  FORMY 

- interaktivní – aktivizující   

-integrující   - projekty

-kooperující -  přímé vztahy k prostředí

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

v různých podmínkách podmínkách

• podle stupně a typu školy
• podle  místa  
• podle vybavení školy  ….atd.

 

 

Rozhodující  je

 ROLE  UČITELE a případně i školního koordinátora EV

 

Opakem uvedených pozitivních možností, záměrů a potřeb pro EV může být situace v mnoha smrěrech (nebo  téměř zcela) odlišná ;  potom je třeba ve spolupráci  pověřeného učitele a vedení školy situaci zhodnotit a přijmout opatření alespoň k postupnému  zlepšení dané situace, které by mohlo vést k odpovědnému vztahu k ekologické problematice. (K tomu by mohlo účinně přispět  i využívání řady úkolů portálu EDURAMA.)

 

Předložené úkoly portálu EDURAMA zaměřené k ekologickému vzděávání  by mohly být motivujícím  příkladem a  ukazatelem  k rozvíjení  EV spojené i s dalším důležitým úkolem současnosti – tj. zvyšováním počítačové gramotnosti.