Metodický pokyn = učitel

 

 

Tematické zařazení experimentu

• energie, přeměny forem energie
• interakce elektromagnetického záření a hmoty
• sluneční energie - podmínka života na Zemi
• metabolismus rostlin a energie

 

Cíl experimentu

• Demonstrovat fotosyntézu vodních rostlin měřením koncentrace kyslíku ve vodním prostředí.

Poznámky k realizaci experimentu

• Než uskutečníte tento experiment, nezapomeňte se přesvědčit, že váš kyslíkový senzor lze použít ve vodním prostředí!
• Experiment je možné realizovat i v kratším časovém intervalu například tak, že akvárium ponecháte jednu hodinu na světle a další hodinu ve tmě.
• Na osvětlení akvária můžete použít různé druhy světelných zdrojů, například slunce, žárovku nebo zářivku a získané množství vyprodukovaného kyslíku za určitý časový interval, např. za jednu hodinu, porovnat.

Návod na zpracování dat

• Naměřené hodnoty slouží především na kvalitativní srovnání koncentrace kyslíku během dne a noci.

Závěry z experimentu

• Množství kyslíku rozpuštěného ve vodě střídavě stoupá a klesá v závislosti na osvětlení akvária během dne a noci.
• Při použití slabšího světla, případně umělého světla namísto denního, je množství vyprodukovaného kyslíku menší.

 

Žákovské aktivity

• Při realizaci experimentu třeba vzít v úvahu, že jeho příprava i uskutečnění jsou časově náročné. Experiment je vhodné využít k demonstraci fotosyntézy během výkladu, avšak třeba počítat s minimálně dvouhodinovou časovou dotací.
• Žáci se mohou přímo podílet na přípravě, realizaci i vyhodnocení experimentu.
• Pokud převodník umožňuje připojení více senzorů, žáci mohou kromě kyslíku měřit i osvětlení akvária.

 

Trochu teorie:

• Kyslík se dostává do vody dvěma procesy: fotosyntézou vodních rostlin a fytoplanktonu, a průnikem přes rozhraní vzduch -voda.

 

Souvislost se životem, přírodou a praxí:

• Množství kyslíku rozpuštěného v oceánech úzce souvisí s množstvím a rozmanitostí vodních živočichů.
• Jedním z nejnebezpečnějších globálních problémů současnosti je vznik ozonové díry Země. Ultrafialové (UV) záření negativně působí na vegetaci, která za normálních okolností fotosynteticky absorbuje značné množství CO₂ a tuto její schopnost vážně narušuje. Je například prokázán negativní dopad zvýšené UV radiace na fytoplankton, a tím i na celý potravinový řetězec. Například pokles biomasy v Antarktidě v současnosti dosahuje 6 až 12%, což se v celosvětovém měřítku významně podílí na snižování množství ulovených ryb.