108

Metodický pokyn = učitel

 

 

Tematické zařazení experimentu:

 

Cíl experimentu:

 

Poznámky k realizaci experimentu:

 

Návod na zpracování dat:

 

Závěry z experimentu:

 

Žákovské aktivity:

 

Trochu teorie

  • Rozpouštění solí může mít exotermní, nebo endotermní průběh. Závisí na typu soli. Podle toho můžeme rozdělit chemické a fyzikální děje na exotermické, při kterých se vyvíjí teplo (dochází k ohřívání) a endotermické, které teplo z okolí odebírají (dochází k ochlazování).
  • Příklady endotermického děje je rozpouštění těchto sloučenin: hydrogenuhličitan sodný,  chlorid sodný, kyselina citronová, chlorid amonný.
  • Příklady exotermického děje je rozpouštění těchto sloučenin:  síran měďnatý (bezvodý), chlorid lithný (bezvodý)
  • Bezvodá sůl (bezvodý síran měďnatý) od které existuje i hydratovaná forma (pentahydrát síranu měďnatého) při styku s vodou nejprve naváže molekuly vody do své krystalové mřížky (dojde k vytvoření hydrátu). Při tomto ději se uvolňuje velké množství tepla (hydratační teplo) Tento děj je exotermická reakce. Následné rozpouštění hydrátu ve vodě je endotermní děj . Původní hydratační teplo je tak velké, že má reakce celkově exotermní charakter.
  • Soli, které hydráty netvoří, jsou příkladem endotermních reakcí.

 

Souvislost se životem, přírodou a praxí