9

Lidé nemění přírodu pouze tím, že zakládají pole a sady. Někdy zakládají i hospodářské lesy. U nás to byly hlavně smrkové lesy. V současné době se už takové lesy s jednou dřevinou většinou nezakládají. Při pěstování lesa se v lesních školkách vypěstují malé stromky, které se potom vysadí. Když je porost stromů hustý, prořezává se a potom se ošetřuje asi 80 až 100 let. Pak se stromy postupně vykácí a dřevo se využije jako důležitý přírodní zdroj – k výrobě papíru, při stavbách domů atd.

 

I v hospodářských lesích se vytvářejí složité potravní řetězce; začínají od rostlin, pokračují přes býložravce, malé masožravce a všežravce až k velkým šelmám a dravcům. V půdě žijí půdní živočichové, houby a bakterie, které postupně rozkládají zbytky organismů.

Tak probíhá oběh látek mezi přírodou neživou a živou.

 

Lidé uměle zakládají i rybníky – vodní ekosystémy. Nejčastěji je to pro chov ryb, hlavně kaprů. Obvykle ryby pravidelně přikrmují a potom vylovují.  V rybníkách nejsou pouze kapři, ale žije v nich mnoho dalších organismů, kteří jsou na sobě závislí.

V našich potocích a řekách často loví sportovní rybáři například pstruhy. Ti získávají potravu z hmyzu nad vodní hladinou i z různých hmyzích larev, menších rybek a dalších organismů u dna.

Lidé nemění přírodu pouze tím, že zakládají pole a sady. Někdy zakládají i hospodářské lesy. U nás to byly hlavně smrkové lesy. V současné době se už takové lesy s jednou dřevinou většinou nezakládají. Při pěstování lesa se v lesních školkách vypěstují malé stromky, které se potom vysadí. Když je porost stromů hustý, prořezává se a potom se ošetřuje asi 80 až 100 let. Pak se stromy postupně vykácí a dřevo se využije jako důležitý přírodní zdroj – k výrobě papíru, při stavbách domů atd.

I v hospodářských lesích se vytvářejí složité potravní řetězce; začínají od rostlin, pokračují přes býložravce, malé masožravce a všežravce až k velkým šelmám a dravcům. V půdě žijí půdní živočichové, houby a bakterie, které postupně rozkládají zbytky organismů.

Tak probíhá oběh látek mezi přírodou neživou a živou.

Při pěstování lesa se v lesních školkách vypěstují malé stromky, které se potom vysadí.

Když je porost stromů hustý, prořezává se a potom se ošetřuje asi 80 až 100 let.

Pak se stromy postupně vykácí a dřevo se využije jako důležitý přírodní zdroj k výrobě papíru, při stavbách domů atd.

I v hospodářských lesích se vytvářejí složité potravní řetězce, začínají od rostlin, pokračují přes býložravce, malé masožravce a všežravce až k velkým šelmám a dravcům. V půdě pak následují řetězce mnoha půdních živočichů, hub a bakterií, které postupně rozkládají zbytky organismů.