Typ: Vyklad

79582:

úkol

TYPY ÚKOLŮ

Úkoly mají různý charakter, liší se svou náročností, rozsahem i uspořádáním. Všechny vyžadují aktivní přístup žáků k jejich řešení a všechny vedou k postupnému rozšiřování základního obsahu osvojovaných pojmů a uvědomování si souvislostí mezi nimi.

Podle uspořádání  a zaměření úkolů můžeme rozlišit 2 základní typy úkolů a v jejich rámci další odlišnosti, takže řešení úkolů není pro žáky jednotvárné a nudné a je zaměřeno  k utváření různých dovedností:

 

Úkoly 1.skupiny žáky vybízejí k výběru  a označení správné odpovědi, a to na základě

      - zkušeností z běžného života,

      - předpokladu již získaných znalostí,

      - provedeného pokusu nebo uskutečněného pozorování,

      - logického úsudku a odhadu

Výběr se uskutečňuje jednoznačnou volbou odpovědi, která se provede

      - označením, nebo přesunutím vybraných slov,

      - označením nebo přesunutím vybraných obrázků.

Správnost řešení je hned hodnocena pochvalou prostřednictvím skřítka; na nesprávnost některé volby upozorní přeškrtnutí a nemožnost dokončení výběru. Žák může chybnou volbu smazat a znovu volbu opakovat; tímto způsobem (pokus-omyl) žák může samostatně postupně dospívat ke správné celkové odpovědi – a skřítek mu nakonec výsledek celkově ohodnotí procentem úspěšnosti.

V podstatě jde o velmi často využívaný  typ úkolů testového charakteru.

 

Úkoly 2.skupiny na žákovi vyžadují jeho vlastní písemné odpovědi na různé typy otázek;

      -  žák  samostatně formuluje odpověď na danou otázku podle svých znalostí, úvahy, na základě zjištěných informací (prostřednictvím internetu, časopisu, pozorování okolí apod.)či na základě vlastního úsudku a názoru, podle pokynů provádí jednoduché výpočty,

      -  žák vybírá z doporučených slov a doplňuje je v různém pořadí a počtu do neúplných vět,

      -  žák doplňuje slova do textu na základě pozorného pročtení  stručného textu (čtení  s porozuměním) nebo na základě pozorného prohlédnutí obrazové dokumentace (schématu, grafu, obrázku, fotografií apod.)

Tyto úkoly neumožňují mechanické využívání způsobu: pokus – omyl;  jsou náročnější  a působí na rozvíjení samostatného myšlení.

Tyto úkoly jsou určeny k individuálnímu nebo skupinovému řešení, po kterém následuje buď individuální zhodnocení úkolu učitelem (obdobně jako např. v matematice či v jazykovém vzdělávání) nebo kolektivní oprava a hodnocení, které by mělo být spojeno i se zdůvodněním řešení a následnou rozvíjející diskusí (např. další vysvětlování a doplňování znalostí, jejich aktualizace, spojování s regionálním přístupem, s vyjadřováním názorů apod.).

 

Náročnost úkolů se samozřejmě zvyšuje;

- úkoly pro 1.st. ZŠ jsou provázeny různými motivačními dětskými kresbami (autor p. Hůla) a fotografiemi a v řadě úkolů jsou žáci vybízení k vytvoření a vložení jejich vlastní obrazové dokumentace. Tento úkol je možno plnit v návaznosti na dosaženou úroveň VO informatiky; pokud je takový úkol pro žáky ještě příliš obtížný, můžeme z vytvořených obrázků či fotografií vytvářet nástěnky, výstavky apod.

- úkoly pro vyšší stupeň ZŠ (popř. při využívání některých náročnějších na SŠ) jsou vybaveny značným množstvím různé obrazové dokumentace jako jsou fotografie, grafy, schémata, mapy, samostatně získané další informace atd.  a žáci jsou také vybízeni k jejich využívání, doplňování a vkládání, čímž si mají osvojovat některé dovednosti získané ve VO Informatika.

 

Podle doporučení k využití ve škole jsou úkoly rozděleny do celků (knihoven), ve kterých jsou uspořádány do jednotlivých částí (knih) podle svého obsahu, nebo podle doporučeného využití v různých vzdělávacích oborech 2.st.ZŠ, jak ukazuje následující přehled:

 

a) Úkoly  pro 1.st.ZŠ  v části Člověk a jeho svět :

jsou uspořádány do tří základních kategorií:

• v první části jsou úkoly zaměřeny k základnímu vyvození sledovaných pojmů: žáci se např.v knize Věci kolem nás“ učí rozlišovat přírodniny a lidské výtvory, uvědomují si, že jsou z různých látek, které se různě mění a lidé je zkoumají, popisují a  v této souvislosti se procvičují základní jednotky a měřidla spojené s měřením vzdáleností, objemu, hmotnosti,  teploty a času;
• v druhé části jsou úkoly, které ukazují vztahy mezi přírodou a člověkem, žáci si při řešení úkolů této knihy uvědomují nezbytnost přírody pro život člověka a seznamují se s pojmy přírodní zdroj, surovina, výrobek, obal;
• ve třetí části jsou vždy úkoly zaměřeny k poznávání souvislostí vyvozených pojmů s potřebou odpovědných  přístupů k prostředí a procvičují se způsoby  i význam žádoucího jednání ve vztazích k přírodě i společnosrti – v této knize  jde zejména  o odpovědné nakládání s odpady v souvislosti s potřebou šetřní přírodními zdroji a ochranou přírody.

Obdobně jsou do těchto tří základních „poznávacích“ a zároveň „výchovných“ kategorií uspořádány  úkoly všech dalších částí v knize „Člověk a jeho svět“:

 

b) Úkoly  určené k využití v dalších VO na 1.st. ZŠ 

Úkoly jsou na portálu uspořádány podle částí VO „Člověk a jeho svět“ a podle hlavních částí RVP pro vzdělávací obory  Český jazyk, Cizí jazyky, Výtvarná výchova, Matematika, IT a Pracovní výchova.

 Ukazují příklady, jak je možno u dětí mladšího školního věku zcela nenásilně a volně při sledování základních úkolů daného VO (tj. Českého jazyka atd.)  připomínat souvislosti mezi  člověkem a prostředím, krásu přírody v životě lidí apod., a tak společně využívat výchovné a vzdělávací možnosti v zájmu utváření vztahů k prostředí.

Jde o úkoly ověřené v praxi některými učitelkami 1.st. ZŠ, zejména ZŠ v Chýnově.

 

c) Úkoly části „Cesta k udržitelnému rozvoji“ pro 2.st. ZŠ

Úkoly jsou náročnější, mají větší rozsah, protože představují soubor jednotlivých úkolů zaměřených k rozšíření některého pojmu či k několika souvisejícím pojmům. Jsou seřazeny do knih, jejichž celek vytváří základ obsahu učiva výchozího pro uvědomování si významu a komplexnosti ekologického vzdělávání. Obsah vychází od vybraných základních informací o Zemi, životě, jeho rozmanitosti a o ekologických souvislostech, které  umožňují postupné  poznávání a chápání  věčně se měnící a trvající přírody. Následující části se zabývají  vzájemnými vztahy mezi člověkem a prostředím, tj. vlivy prostředí na život a zdraví člověka, vývojem člověka a lidské společnosti v souvislosti s lidskými aktivitami, jejich nerovnoměrností ve světě a současnými důsledky, významem přírodních zdrojů energie i všech ostatních surovin pro lidskou společnost, typickými rysy současného způsobu života a s ním spojenými nežádoucími jevy, které mnohdy ústí až do globálních problémů a současného úsilí o přechod k udržitelnosti dalšího rozvoje.

Záměrem tohoto uspořádání úkolů je zdůraznit mezioborovost, integraci a potřebu komplexních přístupů  k řešení problémů, uvědomování si odpovědnosti celé společnosti i každého jednotlivce. Vzdělávací základ je propojen s působením na city a vůli a aktivitu.

 

d) Úkoly v části Vzdělávací obory 2.st.ZŠ (SŠ)

V této části jsou stejné úkoly jako v předcházející, ale knihy s vybranými čísly doporučených úkolů jsou rozřazeny podle tradičních vzdělávacích oborů (či předmětů) přírodovědných a společenskovědných. (Následující tabulky pak ukazují vztahy těchto doporučených úkolů pro jednotlivé VO ke klíčovým pojmům RVP důležitým pro EV.) 

Mnohé klíčové pojmy jsou z různých hledisek zahrnuty v učivu několika vu´vzdělávacích oborů (VO).  Vzhledem k mezioborovému charakteru řady úkolů jsou proto mnohé úkoly uvedeny pro dva i více vzdělávacích oborů;  tím je naznačena i důležitost mezioborové spolupráce mezi učiteli.

 

Některé z těchto úkolů je možno využívat i na středních školách v různých předmětech; např. na SOŠ v těch,  jejichž obsah vychází ze vzdělávacího oboru Základy biologie a ekologie, pro který dosud chybí zajištění potřebnými učebními pomůckami.

Některé úkoly (na základě konzultace s učiteli z praxe) je možno různě  (např. v rámci opakování a návazností)  využít  v některých všeobecně vzdělávacích předmětech na úrovni  různých typů středních škol (vč. gymnázií) i  v některých  odborných předmětech  - např.  v oblasti zemědělství, lesnictví a řady technických oborů.

Na tyto úkoly je možno individuálně  navázat další  zaměřené k prohlubování znalostí podle potřeb školy, regionálních podmínek, aktuálního vývoje problematiky atd.

Doporučení  pro využívání konkrétních úkolů z jednotlivých knih na úrovni středních škol jsou uvedeny samostatně  v následující části Příručky pro učitele.

  

e) Poslední část má specifický charakter  - neuvádí jednotlivé úkoly, ale zatím alespoň dva příklady řešení průřezových témat z praxe.

Tato část bude doplňována průběžně  v závislosti na aktivitě a spolupráci škol.