Co z prostředí získávají houby

Úvod Environmentální vzdělávání Ekologie Co z prostředí získávají houby Co z prostředí získávají houby

Co z prostředí získávají houby

Houby jsou velmi různé a v prostředí podle toho potřebují různé podmínky pro život.

Podle svých znalostí odhadni a označ z uvedených neživých podmínek ty, které jistě potřebují pro svůj život kvasinky:

Kvasinky patří také mezi nejjednodušší houby – jak získávají z prostředí látky do svého těla?

Zjisti, za jakých podmínek se tato plíseň nejvíce šíří.

Prohlédni si fotografii plísně bramborové, která způsobila poslední velký hladomor v Evropě a podle zájmu si přečti, kdy to bylo.

Tato plíseň velmi často napadá i rajčata

Zatímco některé plísně přinášejí velké problémy a zráty, jiné plísně mají mimořádný příznivý význam pro životy lidí. Nejznámější z nich se jmenuje Penicilium notatum.

Usuď, proč asi můžeme říci, že zachránila miliony životů?

Pokud chceš, vyhledej si na internetu informace o této plísni, stručně je sepiš a sděl ostatním.

Jak se jmenuje houba na dalších obrázcích? (Nápověda říká, že její jméno je odvozeno od patrona české země)

Kterou část houby ukazuje první fotografie?

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clavka_obecn%C3%A1#/media/File:Armillaria_mellea_lt.jpg

Jak se jmenuje část těla václavky, kterou získává potravu do svého těla?

Prohlédni si fotografii podhoubí v půdě.

Autor: Původně soubor načetl Lex vB na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština – Originally from nl.wikipedia; description page is/was here., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2499669

Jean-Pol GRANDMONT / CC BY (https://creativecommons.org/licenses/by/3.0); https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Armillaria_mellea_JPG1.jpg

Júlio Reis (User:Tintazul) / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5); https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Armillaria_mellea_Linden.jpg

Odkud václavka může získávat potravu do svého těla? Připomeň si obrázek, který to naznačuje.

parazitická výživa

saprofytická výživa

Z čeho získává organické látky pro život václavka žijící na pařezu nebo na zbytku dřeva v půdě?

Jak získává organické látky pro život václavka žijící na stromu?

Jakým slovem se označuje takový organismus?

Uvaž, co mohou způsobit václavky žijící na stromech?

Tímto způsobem václavka každoročně zahubí mnoho stromů – např. smrků – a způsobuje tak i velké ekonomické ztráty.

Jak získává potravu hřib smrkový? Prohlédni si obrázek a napiš, co znázorňuje:

Přiřaď názvy na správná místa

kořeny

plodnice

podhoubí

Doplň a odpověz:

Tělo hřibu tvoří , na kterém vyrůstají – a ty sbíráme.

Vlákna dobře shromažďují vodu s minerálnmi látkami z půdy a předávají je kořenům smrku, pod kterým často hřiby nacházíme. Od kořenů hřib naopak získává část organických látek potřebných pro výživu hřibu.

Smrk a houba jsou si vzájemně prospěšné – tomu se říká symbióza.

Smrk i hřib mohou žít jeden bez druhého, ale lépe se jim žije ve vzájemně prospěšné spolupráci.

Jak a kde se ve smrku vytvářejí organické látky?

Kterou částí těla získává smrk látky potřebné pro život z půdy?

Může hřib také vytvářet organické látky z látek minerálních? Vysvětli odpověď.

Houby často ve svých tělech shromažďují z půdy různé látky.

Připomeň si, proč se nemají sbírat houby v oblastech se znečištěným prostředím?

Doplň k chemickým značkám jména prvků, které ve svých tělech shromažďují uvedené příklady hub:

Hřiby shromažďují především Cr = , holubinky Zn = ,

muchomůrka růžovka Cd = , bedla vysoká As = a Cu =

Vyhledej obrázky těchto hub a alespoň jednu z nich, u které je vidět rouško, vlož sem.

Vyhledej obrázky těchto hub. Jaké je jejich rouško na rozdíl od hřibu?

Proč musí být člověk opatrný při sbírání těchto hub? Se kterou houbou si tyto houby s lupenitým rouškem hlavně nesmí splést a proč?