Schránka  („domeček“ ) hlemýždě se často barevně odlišuje, ale jeho základní stavba je stejná – je to stejný druh.

Popiš obrázek plže – přiřaď na správná místa tato slova:  ulita, noha, hlava, oči, tykadla

Hlemýždi jsou tzv. hermafroditi – tzn., že jedinec má samčí i samičí pohlaví ; při páření se k sobě přitisknou a vyměňují si spermie.

Ve vlhkých místech, hlavně v lesích, můžeme někdy pozorovat šedého až 15 cm dlouhého slimáka největšího, nebo jen o něco menší plzáky  lesní. 

                                slimák největší                                                        

                                                 plzák lesní

                                               plzák španělský                                                                   rozšíření             

Plzáci lesní jsou v naší přírodě běžní, ale podobný druh  -  plzák španělský představuje nebezpečný invazní druh.

Druhou velkou skupinou měkkýšů jsou mlži, kterých je až okolo 30 000 druhů, ale naprostá většina žije v mořích. U nás v některých větších rybnících, tůních a slepých ramenech řek žije škeble rybničná.

                                               škeble rybničná

Škeble rybničná má dvě lastury tvořené z vápence, chitinu a perleťoviny, ze kterých vysunuje nohu, zarývá ji do dna  – a její pomocí se pohybuje. Potravu získává filtrováním vody a dýchá žábrami. Vyžaduje čistou vodu a je velmi citlivá na dusíkaté látky a chemikálie. Proto se škeble pokládají za ukazatele  čili indikátory čistoty vody. Dožívá se až 15 let a dorůstá až do více než 20 cm.

Podobnou stavbu těla mají i perlorodky, ústřice a další obyvatelé sladkých vod a moří.

Přečti si zajímavost:

Perlorodka říční bývala v minulosti hojně rozšířena i u nás v chladných čistých lesních potokách s písčitým dnem, do kterého se zahrabává. Perly se v ní vyvíjejí tak, že vajíčka vypuštěná perlorodkou jsou ve vodě oplodněna spermiemi jiných jedinců  a líhou se z nich mikroskopické larvy které žijí 1–2 měsíce na žábrách a kůži pstruhů. Poté klesnou na dno, kde se mění v maličké perlorodky. Ze zrnka písku, které při tom často vniklo mezi lastury, se vyvine perla  tak,  že se zrnko postupně obaluje hmotou vylučovanou na vnitřní straně lastur.  Perlorodky žijí velmi dlouho – až přes 100let – a tak se za tu dobu vyvine perla. Od 30.leté války, kdy byly perlorodky vychytávány, jsou už vzácné. 

V některých oblastech světa (např. v Číně, Vietnamu, v Japonsku) se obdobným způsobem vkládají zrnka písku do schránek mořských ústřic a po několika letech se získávají i větší umělé perly.

                                                                        perlorodka říční

Mořské ústřice patří již od antického Říma mezi vyhlášené pochoutky. V Evropě se chovají hlavně dva druhy ústřic a to ústřice jedlá a ústřice obrovská – např. ve Francii a v Nizozemsku. Je to druh ústřice jedlá. Pokládá se za pochoutku.

Ve znečištěné vodě se mohou mezi lastury dostávat i  bakterie, takže konzumace neupravených ústřic může být např. zdrojem  tyfu.

                                          ústřice jedlá

Třetí velkou skupinou mořských měkkýšů jsou hlavonožci .Jsou to mořští dravci, kteří žijí v mořích a oceánech. Patří mezi ně  loděnka (známá už z doby druhohor), inteligentní chobotnice, krakatice, sepie a další.   

                  loděnka                                                                            sepie

                                                                              chobotnice

Příklad zajímavosti: Chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou. Pohybují se třemi způsoby, buď pomocí vlnění ploutevního lemu nebo chapadel nebo vytlačování vody ze sifonu. Tento tryskovitý pohyb umožňuje některým menším druhům vyskakovat nad hladinu. Dýchají žábrami. V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat. Jejich nervová soustava  a smysly jsou nejdokonalejší ze všech bezobratlých živočichů, oči jsou dokonaleji vyvinuty než u savců. Mohou měnit barvu pokožky – a tímto způsobem se i dorozumívají a vyjadřují city.

Využívají skalní jeskyně a staví si zřejmě i jednoduchá obydlí z nejrůznějších materiálů někdy i s vchodem, který mohou v případě hrozícího nebezpečí zatarasit. Do svého obydlí si nosí nejrůznější lesklé předměty, podobně jako někteří ptáci. Možná se mohou učit napodobováním. V zajetí byly pozorovány, jak otevírají zašroubované láhve s potravou a řeší další podobně složité úkoly. Rozpoznají změny koncentrace látek ve vodě, umí rozlišovat různá tělesa podle tvaru atd. Někdo se dávají i na roveň s delfíny.

Podle zájmu si vyhledej další informace a připrav je ke sdělení ostatním.

Zopakuj si vnitřní stavbu měkkýše s pomocí následujícího obrázku